Od letoška lze na tísňové linky i psát SMS. Víte, jakou funkci má linka 112?

Zdroj: Pixabay

ČESKO – Již malé děti se většinou učí základní čísla na tísňové linky, často i s rozličnými mnemotechnickými pomůckami. A tak každý ví, že číslo 150 odkazuje na hasiče (kdy koncová nula může zastupovat „rybníček“), zatímco číslo 158 na policii (a to třeba i vzhledem k podobnosti osmičky k poutům). K čemu ale slouží linka 112? A věděli jste, že právě tu lze využívat napříč celou Evropou?

Linka 112 začala být v Evropě prosazována již od roku 1996, a to se záměrem sjednotit čísla jednotlivých tísňových linek tak, aby lidé – když překročí hranice své vlasti – nemuseli zjišťovat čísla národních tísňových linek. O vzniku linky 112 již v roce 1991 rozhodla Rada Evropských společenství – aktuálně tedy „stodvanáctka“ funguje ve všech státech Evropského hospodářského prostoru a také ve Švýcarsku. Na území ČR byla ve všech telefonních sítích zprovozněna 1. 1. 2003, od roku 2005 je pak v provozu 14 callcenter dané linky. A vzhledem k číslu linky je tedy 11. únor také Evropským dnem jednotné tísňové linky.

Navzdory tomu, že linka 112 je de facto „sjednocujícím“ číslem, rozhodně to neznamená, že bychom měli zapomenout všechna známá čísla tísňových linek (150, 155, 158). „V Česku jsou národní čísla stále v provozu, takže je dobré si je pamatovat stejně jako linku 112. Čísla 112 a 150 jsou svedena do stejné technologie, takže linku 112 obsluhují hasiči. Pokud si je ale občan jistý, že potřebuje jednu konkrétní složku, měl by volat přímo na číslo, které jí přísluší,“ uvedl pro ČT plk. Roman Bílý, ředitel odboru operačního řízení, GŘ HZS ČR s tím, že v opačném případě jsou volající dále přepojeni tam, kam potřebují.

Jak volat na tísňové linky?

Ačkoliv na tísňové linky lidé volají ve vypjatých situacích, je přímo v jejich zájmu, aby vždy operátorovi sdělili sadu základních informací – tedy, co přesně se stalo, kde se to stalo a popř. kolika lidí se událost týká. Důležité jsou také kontaktní informace, ačkoliv operátor vidí číslo volajícího, ten by měl uvést také nějaké vlastní identifikační údaje.

Možná překvapivou informací pak pro mnohé může být, že volající na tísňovou linku by nikdy neměl hovor ukončit jako první – tato úloha náleží operátorovi. Proč? Protože ten např. může potřebovat ještě nějaké další doplňující informace, ale především ukončení hovoru ze strany volajícího může v operátorovi vyvolat dojem, že se mu něco stalo. Zajímavou novinkou pak je v souvislosti s tísňovými linkami také fakt, že počínaje letošním lednem je na ně možné posílat také SMS zprávy. To pak vychází ze směrnice EU, dle níž by mělo být možné ohlašovat události právě i prostřednictvím SMSek.

Mobilní telefony dnes zároveň umožňují, že záchranné složky mohou s přesností na pár metrů zaměřit i polohu volajícího. Tato lokalizace nejenže může být nápomocná v extrémních situacích, kdy např. volající nedovede to, kde se zrovna nachází, určit, ale zároveň může pomoci při „filtraci“ hovorů. „Kolem 80 % ze všech volání jsou různé vtipy, omyly a podobně. Není to ale jen o tom, že si někdo dělá legraci, jsou to třeba informační hovory, které na tísňové linky nepatří,“ uvedl plk. Bílý s tím, že pokud někdo hlásí událost na druhém konci republiky, než se nachází, je to pro operátory důvod k obezřetnosti.

O tom, že Češi si linku 112 již zvykli využívat, svědčí fakt, že v loňském roce ji využilo kolem tří milionů lidí, zatímco linku 150 jen kolem dvou set tisíc.