Kosmova kronika určitě není jen suchopárným líčením dějin

Kosmas. Zdroj: www.picryl.com

Vše, co o životě nejslavnějšího českého kronikáře víme, prozrazuje sám ve své Kronice Čechů (Chronica Boemorum, označovaná běžně jako Kosmova kronika).

Vzdělání

Narodil se zřejmě roku 1045. Na jeho dobu bylo rozhodně nezvyklé vyšší vzdělání, on jej získal v cizině, a to v Lutychu na škole při katedrále sv. Lamberta u proslulého mistra Franka Kolínského. Kosmas sám zřejmě pocházel ze zámožné rodiny. Tato skutečnost je odvozena právě z toho, že si mohl dovolit nákladná a dlouholetá studia v zahraničí. Je také možné, že Kosmas pobýval i na jiných evropských školách.

Rodina

Po návratu do Čech, nejpozději na počátku 90. let 11. století, patřil ke světskému kněžstvu a oženil se s Božetěchou. Připomeňme, že celibát se tehdy teprve pomalu prosazoval a ještě nebyl povinný. Spolu měli syna Jindřicha – dříve existovala teorie, že tímto Jindřichem mohl být olomoucký biskup Jindřich Zdík. Dnes se předpokládá, že tomu tak nebylo, ale syn Jindřich měl navázat na otcovu církevní kariéru a někdy po roce 1148 se stát pražským proboštem.

Kosmova kariéra

Kosmas byl nejdříve kanovníkem a pak děkanem svatovítské kapituly, jejíž členové se podíleli na práci panovníkovy kanceláře a na její diplomatické a politické aktivitě.

Účastnil se po boku biskupa Jaromíra synody v Mohuči, v letech 1091 – 1092 odjel s pražským biskupem Kosmou a olomouckým biskupem Ondřejem za císařem Jindřichem IV. do Mantovy.

V Ostřihomi, kam jel s dalším pražským biskupem Heřmanem, byl v roce 1099 vysvěcen arcibiskupem Serafinem na kněze, což zřejmě souviselo s jeho povýšením na děkana kapituly.

Kronika

Nevíme, jak dlouho sbíral materiál pro své proslulé dílo, ale psát jej začal až na sklonku života, asi od roku 1119.

Kroniku rozdělil na tři díly, kdy první začíná tradičním stvořením světa a zmatením jazyků pod babylónskou věží, ale vzápětí se dostává k bájnému vyprávění starců, které líčí příchod praotce Čecha a mytické počátky Přemyslovců.

V dalších dvou dílech dovádí vyprávění do své doby. Práci na kronice přerušila doslova v polovině věty až Kosmova smrt 21. října roku 1125.

Kronika je také skvělým literárním dílem, a to i v celoevropském kontextu.