Johariho okno. Jednoduchá psychologická technika, díky které ve svém životě mnohé pochopíte

Ilustrační foto

Johariho okno je užitečnou technikou sebepoznání. Proč je dobré poznat sám sebe? A proč je užitečné porozumět ještě navíc i svému okolí? Například proto, abychom byli spokojenější, aby se nám v osobním životě i v práci více dařilo. Také proto, abychom byli schopni budovat zdravé a naplňující vztahy s druhými lidmi. Vše je totiž provázáno se vším. Zkuste se prostřednictvím našeho článku podívat na svět skrze Johariho okno. Možná uvidíte něco, čeho jste si dosud nevšimli. A třeba právě toto poznání může být pro vás důležité, nebo dokonce i zcela zásadní.

Vidět sám sebe z více stran

Díky této technice se na sebe budete dívat z různých úhlů pohledu. Uvidíte se svýma očima a také očima druhých. Navíc je potřeba uvědomit si, že člověk není stále stejný. V průběhu života se také sám mění. Ovlivňují ho totiž vtahy s druhými lidmi a nabyté zkušenostmi. Sebepoznávání je tedy spíše než jednorázový pohled do zrcadla procesem, v rámci kterého bychom se do zrcadla měli alespoň občasně koukat po celý život.

Proč Johari

Metoda vznikla v r. 1955, tedy před téměř 70 lety, a přesto jsou její poznatky stále  platné. Byla vytvořena Josephem Luftem a Harringtonem Inghamem v USA. Její název vznikl spojením křestních jmen autorů (Jo-Harry).

Čtyři tabulky Johariho okna

Johariho model pracuje s dvěma kategoriemi informací – s tím, co o sobě víme my sami a s tím, co o nás vědí ti druzí, tedy naše okolí. Jejich propojením vzniknou čtyři oblasti:

Johariho okno

Otevřená oblast neboli oblast veřejná

Jedná se o informace, které o sobě víme my a ví je rovněž naše okolí. Například jsme dobří organizátoři a rádi bavíme společnost.

Skrytá oblast neboli oblast soukromá

Zde řadíme věci, které o sobě víme, ale které o nás neví okolí. Okolí o nich neví z celé řady důvodů, např. je úmyslně tajíme (ztráta práce, nutnost šetřit kvůli zdražování, nevěra). Některé skutečnosti nemusíme nutně tajit, ale prostě je nedokážeme dát druhým najevo (že si někoho vážíme, že trpíme depresemi, že umíme krásně kreslit nebo že bychom se chtěli nějaký jazyk naučit, jen na to nemáme peníze).

Za normálních okolností je dobré být pro své okolí přiměřeně čitelný. Pokud okolí řekneme, že jsme ztratili práci a hledáme novou, třeba nám někdo něco dohodí nebo se s námi podělí o své zkušenosti z hledání. Pokud náš nadřízený ví, že jsme ochotni učit se nový jazyk, může nás oslovit, když se bude otevírat jazykový kurz placený firmou.

Samozřejmě, je potřeba zvážit, s kým budeme jaké informace sdílet. Stále totiž v některých případech platí Mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Slepá oblast neboli slepé místo

Zde patří skutečnosti, které o nás ví okolí, ale my je nevíme. Neuvědomujeme si třeba, že působíme příliš odměřeně nebo že když jsme nervózní, šoupeme nohama, což je ostatním nepříjemné. Jak se tyto informace dozvědět? Nečekejme, že nám je naše vždy okolí řekne.

Je dobré požádat o zpětnou vazbu někoho, kdo vás zná a komu můžete věřit. Připravte se však, že můžete slyšet nejen chválu, ale i kritiku. Na kritiku nepohlížejte vždy jen negativně. Zamyslete se, jestli na ní není nějaký ten kousek pravdy. Oprávněná kritika totiž může člověka velmi posunout kupředu. Problém je často v tom, že okolí nedokáže kritiku podat citlivým způsobem, který by adresáta nezranil.

Neznámá oblast

Věci, které o sobě nevím ani já, ani mé okolí. Jak je zjistit? Můžeme použít vědecké metody, například podstoupit psychometrické testy. Poznání nám však mnohdy přinese život sám, když nás postaví před problém, který jsme dosud neřešili.

Například Petr byl považován za  nevýrazného a neprůbojného chlapce. Jednou po vyučování si všiml, že jejich třídní se divně chová. Působil jako opilý, z čehož si žáci odcházející ze třídy dělali srandu. O učiteli se vědělo, že je diabetik. Tyto skutečnosti si však dal do souvislostí pouze Petr, který měl doma otce diabetika také. Okamžitě zavolal pomoc a také sehnal učiteli sladký džus k odvrácení hypoglykemického stavu. Zachránil mu život. Takto pohotově a rozhodně by se nedokázal zachovat ani mnohý dospělý. Díky této příhodě si Petr uvědomil, že dokáže jednat pohotově a rozhodně. Až do této chvíle si těchto svých schopností nebyl vědom. Jeho okolí bylo překvapeno také. Nikoho by ani nenapadlo hledat v nenápadném chlapci tyto silné vlastnosti.