Popisuje starodávné indické písemnictví atomovou válku?

Ardžuna - výjev z Mahábháraty. Zdroj: www.picryl.com

Obecně známým je biblické svědectví proroka Ezechiela, které někteří lidé pokládají za prastarý popis mimozemského plavidla. Avšak ještě starší než Ezechielovo svědectví jsou záznamy v dávném indickém písemnictví. Nejen starší, ale i přesnější – a budí větší hrůzu.

Mahábhárata

V eposu Mahábhárata, jehož historické jádro je staré nejméně pět tisíc let, jsou popsány mnohé zvláštní události. Uvádí se tam kupříkladu, že ve starých dobách se snažili bohové proniknout na Zemi a brali na sebe lidskou podobu, aby mohli lidi poznávat.

V Mahábháratě jsou lodi, plující prostorem, označovány jako „vesmírná města“, která se pohybovala kolem Země po určitých drahách. Tato města měla brány, jež byly dost velké, aby jimi pronikly menší létající stroje. Menší lodi řídili vždy tři piloti a pojaly osm pasažérů. Každý takový létající stroj měl křídla v rozpětí deseti metrů a sám byl dlouhý třináct metrů. Od země byl prý pět metrů vysoký. Až takovéto podrobnosti v eposu nalezneme.

Raketa se strašnou silou

A co víc – podle staroindických eposů byly létající lodi nasazovány také za války. Když bylo nečekaně napadeno vesmírné město Hiranyapurna, bylo tam vysláno několik malých létajících strojů, aby byl protivník Ardžuna odražen. Ale to se nemohlo podařit. Neboť Ardžuna vystřelil raketu, jež měla velkou sílu. Vesmírné město pak mělo explodovat a jeho kouřící trosky se zřítily na zemi. Zbraně bohů byly údajně strašné.

A tak se v 7. knize Mahábháraty praví, že zbraň vystřelila vysoko do vzduchu a šlehaly z ní plameny, tisíce hvězdných létavic přitom padalo z nebe, zvířata hynula ve vodách a venkované se třásli strachy.

Atomová bomba?

Epos Rámájana popisuje zařízení používané ve válce bohů. Podobá se atomové bombě, alespoň podle popisu. Tato zbraň se měla podobat zářícímu blesku, zhoubnému poslu smrti, jenž všechny vyznavače Kršny a obyvatele Andhry rozdrtí na prach. Spálená těla by nikdo nepoznal. Blesk uhodil a po lidech zbyl jen jemný prach. Aby tomu ohni unikli, vrhali se vojáci do řek. Tisíce vozů bylo zničeno, a pak se nad krajinou rozprostřelo hluboké ticho. Prý byl ten pohled hrozný: mrtvoly padlých byly tak sežehnuty, že na nich nebylo už nic lidského…

Moderní výzkumy prokázaly v ruinách dávných měst v Indii a v Pákistánu radioaktivní stopy. Města tam byla zcela zničena, kameny roztaveny, spečeny, lidské kostry, pokud se nějaké nalezly, vysoce zasaženy radioaktivitou.

Dr. Robert Oppenheimer, jeden z otců atomové bomby, citoval při odpálení první bomby verš z Mahábháraty: „Uvolnil jsem násilné síly vesmíru. Tím jsem se stal zhoubou světa.