Odborníci jednali o covidu a bilancovali. Jaký podzim nás čeká a jak epidemii brzdit?

Zdroj: pexels

ČESKO Česká lékařská komora uspořádala konferenci o epidemii covidu-19, odborníci na ní řešili dopady epidemie na Česko, nové typy vakcín, účinnost preventivních opatření, ale také doporučení pro možnou podzimní vlnu. Co nás tedy čeká a co je ve srovnání s předešlými lety jinak?

Aktuální epidemická situace je v mnoha směrech odlišná než v předešlých letech. Ačkoliv počty nově nakažených rostou a v nemocnicích je s covidem-19 cca 800 lidí, 63 % z hospitalizovaných má nulové příznaky (jsou hospitalizováni z jiných důvodů) nebo příznaky velmi lehké (na JIP je tak s covidem-19 jen 58 osob). Zatímco počty nově zachycených případů jsou ale vyšší než loni, řada nakažených se do statistik ani nepropisuje, jelikož průběh onemocnění není ani v jejich případě zdaleka tak závažný. „Loni na podzim jsme měli jinou variantu viru, byla tu delta, nyní je tu omikron – varianta, která je nakažlivější, ale má daleko menší smrtnost než měla delta. Na ventilátorech loni umíraly i mladší ročníky, nyní ta nemoc ohrožuje jen vyloženě starší a rizikové a i oni často stonají s covidem přidruženým k jiným nemocím,“ vysvětlil tak epidemiolog Petr Smejkal.

Ačkoliv tedy odborníci čekají, že situace na podzim bude určitě mnohem horší než nyní, scénáře z předchozího roku by se (snad) opakovat neměly. „V boji s epidemií jsme katastrofálně selhali, ale věřím, že se z těch opakujících se chyb dokážeme poučit,“ shrnul Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství s tím, že ale ze strany státu zatím nevidí žádnou jasnou a srozumitelnou kampaň, která by veřejnosti vysvětlila, že je třeba se opakovaně očkovat, protože covidu se jen tak nezbavíme.

Právě očkování je přitom jedním z hlavních pilířů v boji proti covidu-19, na nichž se odborníci v rámci konference shodli. Dalšími stěžejními body jsou pak ochrana dýchacích cest, dostupnost preventivních antivirotik pro ohrožené pacienty a sjednocení postupu péče o pacienty ve vážném stavu. Zájem o 2. posilující dávku očkování je ale zatím poměrně malý, aplikovat si ji nechalo jen něco málo přes 112 tisíc lidí. Pozitivní na tom však je, že 91 tisíc z nich je ve věku nad 60 let, což je klíčová skupina. Očkování má přitom chránit proti vážnému průběhu onemocnění a příp. i úmrtí. „Situaci máme v rukou my všichni, měli bychom na sebe dávat pozor a nechat se očkovat, to je nejúčinnější zbraň, kterou nám medicína a věda daly do rukou. Virus se ale očkování snaží unikat, takže po určité době po prodělání nemoci, ale i po očkování imunita klesá, proto je přeočkování klíčové,“ potvrdil také prezident České lékařské komory, Milan Kubek.

Co nás (asi) čeká?

Odborníci se tedy shodují v tom, že je systematicky nutné snižovat riziko vážného průběhu nemoci, a to nejen skrze podporu očkování, ale třeba i včasným zavedením preventivních opatření. „Věřím, že ministerstvo zdravotnictví zavede včas povinné nošení respirátorů v MHD a prostorech, kde se shromažďují lidé, a že zachytíme šíření covidu ve školách a ochráníme zdravotnické a sociální služby,“ uvedl tak Dlouhý. Právě ochrana dýchacích cest se přitom i zpětným pohledem jeví jako jedno z mála účinných, udržitelných a finančně nenáročných protiepidemických opatření.

Jedním z jasných výstupů konference je také to, že nemá smysl plošně testovat celou populaci – ta by se totiž měla v případě, že pocítí příznaky nemoci, chovat jako kdyby se potýkala s běžným respiračním onemocněním. Naopak by ale měly být vytipovány rizikové skupiny pacientů, kterým by nejpozději do pěti dnů od nákazy měla být podána speciální antivirotika bránící těžkému průběhu, hospitalizaci a v krajním případě i úmrtí. „Chovejme se ke covidu jako k jiné respirační infekci, ale s respektem. Testujme ty rizikové, ale onemocnění nepodceňujme, covid stále může zabíjet,“ uzavřel Dlouhý.