Ochranné zóny pokryjí téměř třetinu Česka
Rozhodnutí vítají zejména provozovatelé útulků. Podle nich petardy způsobují zvířatům velký stres, a to nejen domácím mazlíčkům, ale i volně žijícím živočichům. Novela na ně pamatuje také prostřednictvím rozšíření chráněných míst – například i nový včelí úl může vytvořit další oblast, kde je pyrotechnika zakázána. Celkem přitom jen v případě ochrany včel vzniklo na 25 tisíc nově chráněných lokalit. Ve městech navíc platí i lokální vyhlášky, které mohou zákaz rozšířit na mnohem větší území — například v Praze se omezení týká širšího centra i řady městských částí.
Přísnější pravidla pro užívání zábavní pyrotechniky jsou běžná i v řadě evropských zemí. „Legislativa v okolních zemích je přísnější než v Česku, proto bylo vhodné přistoupit k této úpravě,“ uvedl končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj by měla novela přispět ke snížení hluku i ekologické zátěže.
Mohlo by vás zajímat
Omezení prodeje a přísnější kontrola věku
Nově platí také zákaz prodávat většinu zábavní pyrotechniky jinde než v kamenných obchodech. V online prostředí budou muset kupující nově prokazovat věk podobně jako při nákupu alkoholu. Zakazuje se rovněž výdej pyrotechniky prostřednictvím výdejních automatů.
V ochranných zónách bude možné používat pouze pyrotechniku kategorie F1, tedy nejméně hlučné a nejméně rizikové výrobky, jako jsou prskavky, bouchací kuličky nebo jednoduché malé rachejtle.
Kdo a jak bude na dodržování nových pravidel dohlížet, ale zatím není zcela přesně určeno. Policie smí hříšníky pokutovat na místě, v přestupkovém řízení hrozí sankce až do výše 100 tisíc korun. Až praxe ale podle odborníků ukáže, jak efektivně bude možné kontrolu provádět.
Ekologické dopady: toxický koktejl a nanočástice
Novoroční ohňostroje podle vědců patří k jedněm z největších krátkodobých zdrojů znečištění ovzduší. Po roce 1989 se staly běžnou součástí oslav, ale jejich environmentální dopady jsou výrazné. „Jedná se o toxický koktejl, během výbuchů dochází k masivnímu nárůstu prachových částic,“ uvedl pro ČT mluvčí organizace Arnika. Zvyšuje se také koncentrace karcinogenních látek a těžkých kovů v ovzduší. Různé chemické sloučeniny se do ohňostrojů navíc přidávají podle toho, jakou barvu má ohňostroj mít.
Ve velkých městech může při novoročních oslavách dojít až k dvacetinásobnému překročení limitů škodlivin. Vědci zkoumají zejména dopady nanočástic, které se mohou dostat hluboko do plic, ale také do buněk. Inhalace takových částic může negativně ovlivňovat mozek i kardiovaskulární systém. Spad z ohňostrojů navíc kontaminuje půdu, vodu i městskou zeleň.
Amatérské ohňostroje jako vyšší riziko
Podle odborníků jsou největším problémem amatérské ohňostroje, které se odpalují v nízké výšce a škodliviny se tak nemohou rychle rozptýlit. Riziko proto není jen otázkou bezpečnosti, ale i zdraví a životního prostředí.
Novela tak nejen mění podobu letošního Silvestra, ale zároveň otevírá širší debatu o budoucnosti pyrotechniky v Česku — a o tom, zda se tradice ohňostrojů bude muset postupně přizpůsobit ekologickým a zdravotním požadavkům současnosti.
