O kostele Zelená hora, který projektoval slavný architekt Santini, byl již uveřejněn samostatný článek v našich novinách – Santini ale navrhl i Dolní hřbitov, který ve 20. století přestal plnit funkci hřbitova a stal se „pouze“ cennou památkou. Neušel chvílím, kdy stydne krev v žilách – odehrál se tu kronikami doložený případ zvláštního vampyrismu.
Příběh zdánlivě obyčejný
Zdá se, že tato historka je alespoň zpočátku obyčejná. V únoru 1817 zemřel ve věku šedesáti let Jan Alois Ulrich, který byl vrchním správcem žďárského zámeckého velkostatku. Dostal podivnou nervovou horečku, která ho umořila během tří dnů. Jelikož si správce na panství počínal jako despota, který týral své poddané, jak jen mohl, lidé si oddechli, než aby cítili lítost nad jeho nenadálou smrtí.
Ale brzy se ukázalo, že pokoj od něj nemají ani po jeho smrti. Už krátce po pohřbu se začal zjevovat a trápit lidi dál. Ještě koncem 19. století se o něm šířily fámy ve stylu „kdysi ho babička viděla“ nebo „náš dědeček ho tenkrát potkal“.
Správce prý projížděl městem kočárem taženým bezhlavým ohnivým spřežením, a i za bílého dne postával po mostě a nedal se odsud odehnat pryč. Někdy se dokonce stalo, že někoho zmlátil a pěstí prý dokonce zabil zámeckého písaře! To už se vrchnost rozhodla zakročit. Jak ovšem vidno, o tradičního upíra se rozhodně nejednalo.
Opatření proti upírům
Z Jihlavy byl povolán kat, který prý měl mít s „nemrtvými“ zkušenosti. Když pak odstranil víko rakve, ukázalo se, že správce tam leží nepoznamenán rozkladem, jako kdyby jen spal. Kat na něj zavolal jménem a Ulrich otevřel oči. Otázkám, proč tak mučí lid, se vysmíval. Kat tedy zahájil magický obřad: nad správcem začal číst ze staré knihy nějaké zaříkávání. Z těla pak počala téct krev. Kap pak ještě do správcových úst nasypal talíř máku, rakev vyplnil nehašeným vápnem a zase ji uzavřel. Tak to bylo zaznamenáno.
Vše utichlo, ale mezi lidmi se šeptalo, že se vrátí, až uplyne tolik let, kolik je zrnek máku, který do něj nasypali.
Opravdu upír?
Musíte uznat, že takto se ovšem správní upíři nechovají – nesál lidem krev, trápil je však dokonale. Ani opatření proti vampyrismu se tu nezdá typické. Jakým druhem nemrtvého vlastně byl a co ho hnalo ven z hrobu?
