Je možné zapálit oheň jen silou myšlenky?

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.pixabay.com

Román Žhářka od Stephena Kinga vypráví o dívce, která má jakousi duševní schopnost zapalovat předměty. Toto vyprávění považuje většina lidí za naprostý výmysl. Neobvyklá schopnost, kterou autor popisuje, však již byla zaznamenána.

Benedetto Sepino

Na počátku roku 1982 zjistil desetiletý italský chlapec Benedetto Sepino žijící v oblasti Formia nedaleko Říma, že dokáže zapálit předměty jen tím, že se na ně dívá. Jako první se vzňal časopis, na který se díval v čekárně u zubaře. Jako další vzplál umělohmotný předmět, který držel v ruce jeho strýc. Pak následovaly další věci z hořlavého materiálu. Kamkoli Benedetto šel, doprovázelo ho teplo, které vytvářel vlastní myslí. Když prý se dotkl konečky prstů nábytku nebo jiných předmětů, začaly doutnat.

Svědkové tvrdili, že ruce chlapce začaly v takových chvílích samy od sebe nadpřirozeným způsobem žhnout. Nešťastní rodiče s chlapcem začali chodit po lékařích, kteří jej poté, co jim předvedl své schopnosti, poslali k nejlepším vědcům v Itálii. Někteří se domnívali, že zdrojem jeho schopností je statická elektřina, jiní byli proti. Ale rady si nevěděli. Benedetto sám se styděl, protože si nepřál věci zapalovat.

Další případy

Lidští vrhači plamenů jsou vzácní, ale dvacáté století přesto zažilo takových případů více. V roce 1921 způsobil třináctiletý chlapec z Budapešti, který se začal vztekat, požár u sebe doma. Pak kolem něj dokonce doutnaly plamínky, když spal, a ožehly mu polštář.

V roce 1934 praskaly kolem spící Anny Moranové z Itálie modravé plamínky, které šlehaly z jejího těla. Ve všech případech tvrdili mladí žháři, že toto chování nedokáží ovlivnit, někteří lidé jim však nevěřili.

Obvinění

Téhož roku, kdy Benedetto objevil svoji neobvyklou schopnost, ocitla se Carol Comptonová, devatenáctiletá skotská dívka, která pracovala jako vychovatelka dětí v jedné italské rodině, ve vězení. Byla obžalována z pokusu o upálení svých svěřenců. Postýlky dětí byly prý několikrát nalezeny v plamenech. Nenalezly se však žádné stopy po hořlavé látce a svědkové tvrdili, že dívka podpalovala věci neúmyslně – přinejmenším ne přirozeným způsobem. Profesor Vitolo z univerzity v Pise prohlásil, že se nikdy s takovým druhem ohně nesetkal. Podle něj byl způsoben intenzivním zdrojem tepla, ale ne přirozenými plameny.

Carol byla sice při soudním výslechu označena za vinnou, ale jen málo italských soudců a právníků uvěřilo tomu, že by byla za sérii podivných nehod skutečně zodpovědná. Vzápětí byla propuštěna.

Takovéto záhady často končily tragicky. V roce 1991 byla dvacetiletá Samantha Piperová, která pracovala jako pomocná ošetřovatelka starých lidí v hrabství Essex, obviněna z vraždy jedné staré paní. Tu nalezli ostatní pečovatelé v plamenech. Soud si povšiml toho, že v minulosti bylo bez zjevného vysvětlení zapáleno mnoho budov, ve kterých se Samantha nacházela. Piperová svou vinu popírala, byla však odsouzena.

Jak se zdá, má syndrom žhářství podobné rysy jako některé kousky hlomozících duchů. V obou případech jde o výtržnosti, které by obvykle prováděly děti. Nebo také mladí lidé. Ale souvisejí spolu tyto úkazy nějak?