I u vakcín proti Covidu je důležité hlásit podezření na nežádoucí účinky. Proč to však lékaři někdy nedělají

Foto: J. Rýdlová.

Hlásit závažné či neočekávané nežádoucí účinky léčiv obecně, tedy i vakcín proti Covidu, je povinností lékařů. Z reakcí veřejnosti však vyplývá, že lékaři tak ne vždy činí. Co může být příčinou? A co můžete dělat vy, jakožto pacient či třeba rodič, pokud se zamítavým postojem lékaře nesouhlasíte?

Hlásit podezření na nežádoucí účinek léčiva, a to nejen na závažný nebo neočekávaný, je přímo povinností lékaře. Dle sdělení tiskového mluvčího RBP, I. Čelechovského, ukládá lékaři tuto povinnost zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech.

Co si někdy můžete vyslechnout v ordinaci

Pacienti občas narážejí na výroky typu: „Na zbytečné papírování nemám čas. Já musím ordinovat, mám plnou čekárnu lidí,“ nebo „To je naprosto běžná reakce po očkování, příliš moc čtete internet.“ Samozřejmě bez konkrétních informací nelze posoudit oprávněnost či neoprávněnost daných výroků, nicméně obecně lze předpokládat, že realita rozhodně nebude ideální. Dříve se o tzv. podhlášení (tj. hlášených případů bylo mnohem méně než vyskytujících se problematických případů) hovořilo hodně např. v souvislosti s očkováním dětí, nyní se pozornost upírá k očkování proti Covidu.

Čas a peníze

Hlášení o podezření na nežádoucí účinky podává lékař prostřednictvím speciálního formuláře na SÚKL, tedy Státní ústav pro kontrolu léčiv. Vyplnění formuláře zabere určitý čas, přičemž je mnohdy potřeba, aby byl přítomen i pacient. Lékař ho musí vyšetřit nebo alespoň zjistit pohovorem potřebné informace. A zde může být kámen úrazu. Celá procedura zabere určitý čas (min. 20 min.), avšak tento úkon nelze vykázat zdravotní pojišťovně, protože na něj neexistuje příslušný kód. Laicky řečeno, lékař vyplnění dotazníku nedostane zaplaceno.

Na náš dotaz, jak mají lékaři tuto situaci řešit, tiskový mluvčí RBP I. Čelechovský, uvádí: „Tento úkon sice nelze vykázat zdravotní pojišťovně, nicméně lékař musí nějak zjistit, že došlo k nežádoucím účinkům. Může tedy vykázat zdravotní pojišťovně úkony Cílené vyšetření, Kontrolní vyšetření, Minimální kontakt lékaře s pacientem nebo Telefonická konzultace ošetřujícího lékaře s pacientem.“

Kontrola a problémy

Dalším důvodem, proč lékař nemusí mít příliš chuti hlásit nežádoucí účinky, a to často právě v souvislosti s aplikací vakcín (nejen proti Covidu, ale i jiných), mohou být obavy z problémů. Například ze zkoumání, zdali nakládal s vakcínou přesně dle stanovených postupů, např. dodržel podmínky skladování při správné teplotě. O problémy tohoto typu nestojí nikdo, ani ten, kdo se snaží dodržovat vše na 200 %.

Co dělat při podezření na nežádoucí účinek

Pokud máte podezření na závažný nežádoucí účinek jakéhokoli léku, tedy nejen vakcíny proti Covidu, kontaktujte svého ošetřujícího lékaře. Může se stát, že pacient skončí přímo v nemocnici, např. s částečnou paralýzou dolních končetin. Pokud předcházelo podání vakcíny na Covid (nebo i jiné vakcíny), měl by pacient tuto skutečnost nahlásit již při hospitalizaci v nemocnici. Dále by se měl zajímat, jak lékaři na základě provedených vyšetření situaci vyhodnotili a zdali případně podali SÚKLu hlášení o podezření na nežádoucí účinek. Jejich povinností není prokazovat, že mezi zdravotním problémem a podáním léčiva (vakcíny) existuje přímá souvislost. Jedná se pouze o podezření.

I když je hlášení nežádoucích účinků profesionální povinností lékaře, zákon mu v případě nedodržení této povinnosti neukládá žádnou sankci.

Pokud však te jako pacient pocit, že se vaší závažnou situací nikdo potřebně nezabýval, můžete hlášení na SÚKL podat sami, nejlépe s kontaktem na ošetřujícího lékaře, podrobnosti zde.

Proč hlásit nežádoucí účinky

Hlášení mají význam zejména vůči neočekávaným a závažným nežádoucím účinkům (nemá tedy smysl hlásit běžné mírné reakce). SÚKL uvádí: „Pokud se objeví větší počet hlášení určité reakce, která pro daný přípravek není dosud známa, může být zahájeno podrobné hodnocení s cílem ověřit, zda se jedná o skutečně nový nežádoucí účinek. Při takovém hodnocení je vždy zvažováno, zda přínosy léčiva nadále převyšují jeho rizika, a to i přes novou informaci o nežádoucím účinku. Současně je zvažováno, zda nelze zavést opatření, která by nové riziko mohla snížit. Hlášení podezření na nežádoucí účinky tedy mohou pomoci zlepšit bezpečné užívání léčivých přípravků pro další pacienty.“

Při hlášení nemusí pacient ani lékař prokazovat, že zdravotní problém je skutečně důsledkem podání vakcíny a že se nejedná pouze o náhodnou shodu v čase.

Může vás zajímat:

Hlášení nežádoucích účinků vakcín proti Covidu a jiných léčiv. Kdo má povinnost a kdo právo je hlásit?