Svět zasáhla epidemie deprese, v Česku vzniká unikátní studie zkoumající její léčbu lysohlávkami

Zdroj: Pixabay

ČESKO – Poruchy duševního zdraví a deprese se v dnešní době stávají čím dál častějšími – řada lidí přitom na konvenční typy léčby nereaguje. Není tedy divu, že odborníci se zaměřují na hledání nových cest, jak s depresí bojovat. Užití různých typů psychedelik je v této souvislosti již praxí, které se dostává stále více pozornosti. Poté, co i v Česku vznikla první klinika ve střední Evropě, jež se zaměřuje na léčbu deprese pomocí ketaminů, nyní Národní ústav pro duševní zdraví zahajuje unikátní výzkum soustředící se na léčbu deprese za využití psilocybinu, tedy halucinogenu, který obsahují lysohlávky.

Na depresi s psychedeliky

Deprese aktuálně představuje obrovský a neprávem opomíjený problém, podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou pak depresivní poruchy dokonce čtvrtou nejčastější příčinou rozličných zdravotních potíží. Dle dat WHO pak na celém světě depresemi trpí až 300 milionů lidí. Je však třeba říci, že až 30 % z nich je vůči konvenčním léčebným postupům zahrnujícím terapie a podávání antidepresiv rezistentní. Právě proto vědci stále hledají nové způsoby léčby – a jedním z nich by mohlo být i podávání psilocybinu.

Psilocybin je látka, která není v léčbě deprese nijak nová, její podávání bylo testováno již v 50. a 60.  letech minulého století, nakonec byla ale zakázána. Přesto se však vědělo, že psilocybin skutečně může mít antidepresivní účinky. „Ve srovnání s běžnými antidepresivy, která je třeba užívat 6-8 týdnů v plné terapeutické dávce, má psilocybin účinek mnohem rychlejší. Efekt se obvykle projeví již druhý den po podání adekvátní dávky. Současné studie navíc ukazují, že efekt může přetrvávat až 12 týdnů a dle některých údajů může trvat i několik měsíců,“ vysvětlil pak výzkumný pracovník z Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ) Tomáš Páleníček.

První výzkum na světě, který srovná účinky ketaminu a psilocybinu

Právě pod taktovkou NÚDZ nyní vzniká unikátní projekt zahrnující klinické testování podávání psilocybinu – přičemž se zaměří na porovnání účinků s jinak již také užívaným ketaminem. „Cílem je zjistit, zda je psilocybin stejně efektivní jako ketamin, protože víme, že u ketaminu účinek rychle odeznívá. Proto budeme zkoumat, zda bude účinek po podání psilocybinu přetrvávat déle, toto srovnání ještě nikdy nikdo neprovedl,“ dodal Páleníček.

Celá psilocybinová terapie pak bude mít několik fází. Ve fázi přípravné bude pacientům vysazena standardní medikace a součástí budou také přípravná sezení s terapeuty, kteří pacienty připraví na změny stavy vědomí, jež podávané látky mohou navodit. Následovat bude vlastní sezení o délce 4-6 hodin, kdy člověk bude metabolizovat podané látky, v závěru pak budou realizována další sezení, kdy bude do kontextu integrována daná zkušenost. A jelikož se jedná o výzkumný projekt, NÚDZ nyní shání dobrovolníky, kteří by se do něj zapojili.

Hlavním kritériem při výběru pacientů je diagnostikovaná (klinicky potvrzená) depresivní porucha, přičemž se musí jednat o depresi rezistentní, tedy takovou, kdy léčba opakovaně selhává. „Kritéria výběru jsou poměrně přísná. Nemůžeme zařadit pacienty se zásadními komorbiditami či onemocněními, pacienti také v historii nesmí vykázat příznaky psychotických onemocnění,“ upřesnil Páleníček. Pokud by však výsledky potvrdily předpoklady, mohlo by si Česko udržet „pověst“ země, kde je k léčbě deprese přistupováno skutečně moderně a průkopnicky.