Hudba, a nejen vánoční, je mocná čarodějka. V čem nám může pomoci? Není toho málo

Zdroj: Pixabay, free image

Vánoce jsou obdobím, kdy mnozí z nás poslouchají hudbu více než v jiných částech roku. Většinou totiž v našem poslechovém repertoáru přibydou vánoční písně, koledy či skladby vážné hudby. Proč to vlastně děláme? Částečně ze zvyku, protože to přeci k Vánocům patří. Ale z velké části také proto, že nám hudba dělá tak nějak dobře. A není to jen naše pouhé zdání. Hudba má skutečně poměrně velkou moc. Jak může hudba ovlivnit náš fyzický a duševní stav? Může ulevit od bolesti, snížit krevní tlak nebo pomoci při učení?

Hudba a psychika

Odborníci z Univerzity Johnse Hopkinse (prestižní soukromá vysoká škola, Maryland, USA) tvrdí: „Na světě existuje jen málo věcí, které by dokázaly natolik všestranně stimulovat mozek, jako hudba. Pokud chcete posílit své tělo, cvičte a hýbejte se. Pokud chcete posílit svůj mozek, poslouchejte hudbu nebo hrajte na hudební nástroj.”

Bylo vědecky prokázáno, že poslech určité hudby (velmi často se doporučují skladby vážné hudby, např. Mozzart) dokáže snížit pocity napětí a úzkosti. Poslech také dokáže zvýšit mentální bdělost, zlepšit paměť a dokonce podpořit kvalitu spánku.

Hudba a učení

Jedna studie z r. 2019 dokonce ukázala, že příslib poslechu hudby za odměnu motivuje snahu člověka k učení či výkonu. (Takže jsem si nyní přislíbila, že po napsání článku si pustím svůj oblíbený song, a to raději hned dvakrát, aby mi psaní netrvalo tak dlouho jako obvykle.)

I samotný poslech hudby během učení či duševně náročné práce může napomoci k lepšímu soustředění, a tedy výkonu. Jedná se ale o individuální záležitost. Hudba by neměla být hlasitá a odvádět pozornost, spíše by měla sehrávat roli hudební kulisy. Pozor na písně s textem. I když si to neuvědomujeme, náš mozek se podvědomě snaží vnímat smysl slov, což mu ubírá kapacitu, kterou by mohl využít právě na učení.

Hudba a fyzické zdraví

Jelikož psychika je úzce spjata s naší fyzickou stránkou, celkové psychické uvolnění se promítne také do stavu naší tělesné schránky. Může se jednat například o pokles krevního tlaku nebo menší vnímavost vůči bolesti, jelikož endorfiny, které se vyplaví v průběhu poslechu hudby, mají analgetický účinek (tj. ulevující od bolesti). Relaxační hudba může vést k uvolnění svalového napětí, což by vám mohli dosvědčit i fyzioterapeuti, kteří zkušeným pohmatem zjistí stupeň napětí svalstva.

Hudba a kreativita

Hudba bezpochyby povzbuzuje tvůrčí schopnosti. A nemusí se jednat jen o uměleckého malíře či sochaře, který si v průběhu díla pustí svůj oblíbený kousek. Vždyť kolik z nás třeba u pečení cukroví poslouchá hudbu, například právě s vánoční tématikou.

Mnohdy posloucháme pouze hudbu, kterou jsme si oblíbili v mládí. A to je chyba. Měli bychom si aspoň občas poslechnout i něco nového, třeba to, co poslouchají naše děti, přátelé nebo rodiče. Nejdříve se nám to vůbec nemusí líbit. Náš mozek totiž potřebuje čas, aby zpracoval nové zvuky a zvykl si na ně. Po čase můžeme ale s překvapením zjistit, že některé písničky, které náš „puboš“ poslouchá, nejsou vlastně tak špatné.

Hudba je mocná, nikoli všemocná

Hudba je tedy mocná čarodějka, nicméně není všemocná. Pokud chcete jejím poslechem docílit nějakých větších úspěchů, jedná se o dlouhodobou záležitost. Muzikoterapie rozhodně nefunguje tak, že si třeba dvakrát poslechnete povznášející skladbu Ave Maria a budete moci vyhodit do koše antidepresiva či prášky na snížení krevního tlaku.