Redaktor nějakým záhadným způsobem zažil na dálku zničující katastrofu v Sundském průlivu

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.rawpixel.com

Tento neuvěřitelný příběh se přihodil redaktorovi deníku Boston Globe roku 1883. Je možné poznání na dálku? A jak to chodí ve snech?

Strašlivý sen?

Byron Some byl redaktorem deníku Boston Globe, který měl výbornou pověst. Při jedné noční službě usnul. Když byl asi ve tři hodiny ráno vytržen ze spánku, měl pocit, jako by se z hlubin země na lidi řítilo samotné peklo. Viděl tavící se skaliska, jež se valila do moře, lidi padající do vroucího oceánu, ostrov, jenž vybuchl. Obrovská fontána plamene, kamení a země vystřelovala k obloze.

Some věřil, že měl tak intenzivní sen. Dal se bez váhání do práce, aby ty hrozné události zapsal. Přirozeně jen pro sebe – byla z toho soukromá, ale velmi názorná reportáž. Líčil, jak strachem šílení občané ostrova Pralape zůstali uvěznění mezi žhavou lávou a vřící vodou, jak vlny, vysoké jako dům, tříštily lodě, jak ostrov explodoval, jak se napůl propadl do oceánu. Jméno ostrova Pralape dosud Some neslyšel, jeho geografickou polohu si však vryl do paměti.

Předčasná zpráva

Aniž nad tím vším dál vůbec uvažoval, napsal na rukopis poznámku „důležité“, a pak jej položil na psací stůl. Redaktor ranní směny našel zprávu a věřil, že ji v noci poslali jejich korespondenti. Protože žádná agentura o katastrofě dosud nic nehlásila, přinesla redakce Globu zprávu výrazným tiskem na první stránce. Navíc předala zprávu tiskové agentuře AP (Associated Press). A agentura rozšířila reportáž do celého světa. Tehdy, 29. srpna 1883, to byla dokonalá senzace.

Zato příští den byl pro Globe skutečnou pohromou. Novináři zjistili, že ostrov Pralape vůbec neexistuje. Když se šéfredaktor doslechl, že celá katastrofa byla výmyslem redaktora, který měl noční službu, byl Some na hodinu propuštěn. Hned příští den se chtěl Globe čtenářům omluvit.

Skutečná katastrofa

Ale k tomu už nedošlo, neboť z ničeho nic se na pobřeží USA valily obrovské vlny, takže počet potopených lodí byl neskutečný. Na mnoha asijských ostrovech tehdy zemřely tisíce lidí. Ostrov Krakatau explodoval a zčásti se propadl do moře.

Líčení očitých svědků se zcela shodovala se Somovým snem. Rozžhavené skály, úděs lidí, příšerný zvuk exploze.

Redakce Globu, která už měla připravenou omluvu s fotografií „darebáka“ Someho, vychvalovala ho nyní jako jediného reportéra na celém širém světě, který věděl o katastrofě v Sundském průlivu. Jak přišel ke svým informacím, se už Globe nezmínil.

Odborná veřejnost si nejprve myslela, že šlo o předvídání. Ve skutečnosti to však zřejmě bylo poznání na dálku. Ostrov Krakatau se poprvé otřásl 27. srpna 1883. Druhého dne byl explozí rozerván a 29. srpna se polovina ostrova propadla do moře. Ty hrůzyplné scény se v Someově vědomí objevily ve chvíli, kdy se skutečně odehrály.

Navíc o tři roky později potvrdila Holandská historická společnost, že Krakatau měl před staletími jméno, na něž se mezitím zapomnělo: Pralape.