V případě krize omezíme topení, plánuje vláda. Proveditelnost a kontrola opatření jsou ale sporné

Zdroj: pexels

ČESKO – Omezení dodávek plynu a ropy, možnost jejich úplného zastavení, to vše jsou možné (a ne nereálné) scénáře, s nimiž se (nejen) Česko v nadcházející topné sezoně může potýkat. Není tedy divu, že např. v Německu již přistoupili k různým formám úsporných opatření, nyní se plánuje připojit i Česko. Jak ale mnozí upozorňují, i v případě přijetí dočasné vládní vyhlášky nelze zaručit, že nařízení bude možné uvést do praxe a také jej kontrolovat…

Snižování teploty nejen v domácnostech, ale také veřejných budovách, na úřadech, ve školách, nemocnicích apod., kdy např. teplota v obývacích pokojích a kancelářích by se měla snížit na 18-19 stupňů ze stávajících (průměrných) dvaceti. Přesně to chce zavést nová vyhláška v případě, že v teplárnách bude nedostatek paliva. Ostatně, i Evropská komise chce snížit spotřebu surovin v zemích evropské sedmadvacítky, a to rovnou o 15 procent. V Česku by nová pravidla, která novela obsahuje, vstoupila v případě jejího přijetí v platnost tehdy, kdyby bylo nutné předcházet tzv. stavu nouze nebo kdyby stav nouze v teplárenství nastal.

Krizová vyhláška pro krizovou situaci

Návrh vyhlášky z dílny ministerstva průmyslu a obchodu pak přivítali zejména zástupci ekologických organizací, dle nichž již snížení teploty vytápění o jeden stupeň ušetří 6 % energie na vytápění. Také energetický konzultant Jiří Gavor ale pro ČT uvedl, že se jedná o logický a relevantní krok, z něhož není třeba mít nijak zásadní obavy. „Ze strany vlády se jedná o reakci na předcházení stavu nouze, tato vyhláška nebude platit na věčné časy, je to mimořádné opatření a v normálních časech se samozřejmě vrátíme k normálním teplotním pravidlům,“ vysvětlil s tím, že mimořádný stav může nastat zejména ve chvíli, pokud by došlo k úplnému zastavení dodávek ruského plynu do Evropy.

Na druhou stranu Gavor také uznal, že vymahatelnost opatření je omezená, stejně jako kontrola jeho dodržování a obecně i proveditelnost. „Nelze si přestavit, že když bude platná vyhláška, tak že automaticky ve všech vytápěných místnostech budou teploty dodrženy. To ani není prakticky možné, protože teplárny mají omezené možnosti korigovat vytápěcí teplotu ve svých systémech a jsou odpovědné jen za dodávku výměníkových stanic,“ vysvětlil. Na konkrétní teplotu tedy i v případě platnosti vyhlášky budou mít nadále zásadní vliv uživatelé. Pokud jde např. o prostory se správci, kde jsou měřicí a regulační systémy, tam lze čekat dobré výsledky. Naopak v panelových domech bude regulace o mnoho problematičtější.

Kontrola bytové teploty?

Nikdo by se ale neměl obávat, že mu někdo bude domů chodit kontrolovat, kolik stupňů má zrovna v bytě. „Chtěl bych všechny uklidnit, že nikdo nikomu nebude klepat na dveře s teploměrem v ruce, to je vyloučené. Možnosti kontroly jsou omezené, dodavatel centrálního tepla může o něco snížit teplotu vytápěcí vody, ale ani to není v případě rozsáhlých systémů úplně možné, protože technická úroveň výměníků se liší. To znamená, že snížení teploty pro některé výměníkové stanice by znamenalo pro ty druhé v horším stavu úplně zastavení dodávek tepla,“ shrnul Gavor. Lze tedy čekat, že v praxi jistě bude nastávat situace, kdy teplota v místnostech bude ve srovnání s teplotou vyžadovanou vyhláškou vyšší, přesto již vyvinutý tlak by určité úspory přinést mohl.

Směrem k vyhlášce se ale ozývají i kritické hlasy, např. zástupce organizace Greenpeace Lukáš Hrábek se domnívá, že lepším řešením by bylo před topnou sezonou změnit pravidla pro rozpočítání vyúčtování za teplo. Současný systém (kdy se úhrada kombinuje ze dvou částí – části plošné, kterou tvoří sazba na metr čtvereční obytné plochy, a části, jež se odvíjí od měřeného odebraného množství tepla) dle něj nahrává plýtvání. Ti, kdo topí méně, se pak de facto skládají na účty těch, kdo své byty přetápějí. Takové řešení by pak dle energetických expertů sice mohlo mít výsledky, ovšem rozhodně s ním nelze počítat pro stávající akutní stav, jelikož novelizace příslušné vyhlášky by byla komplikovaná a zdlouhavá.

Pokud by plánovaná vyhláška byla schválena, vstoupila by v platnost k 1. 1. 2023.