Lampy z Dendery: Měli staří Egypťané ještě větší technické znalosti, než si myslíme?

Mariette a jeho objev

Auguste Mariette byl francouzský archeolog, který v Káhiře prosadil založení Egyptského muzea a roku 1857 také prosadil vykopávky v dolním Egyptě. Podařilo se mu objevit něco velmi zvláštního.

Zlákal jej chrám, který byl kdysi zasvěcen bohyni Hathor v Dendeře, asi 70 kilometrů od Théb. Zde, pod chrámem, se mu poštěstilo objevit rozsáhlé krypty. Byly celé zaneseny sutí, ale pečlivou a namáhavou prací byly vyčištěny. A hle! Nalezli tu plno rytých kamenných desek, kterými byly obloženy stěny.

Ovšem v sedmdesátých letech byly tyto krypty uzavřeny pro veřejnost, téměř všechny desky bohužel kdosi ukradl. Uchráněna zůstala jediná místnost, a právě zde se nachází ony záhadné rytiny, o jejichž významu odborníci vedou spory.

Co je na nich zvláštního?

Právě na těchto rytinách jsou zobrazeny proslulé „lampy z Dendery“. Co je na nich tak překvapivého? Vedou nás k úvahám, zda neměli naši předkové snad mnohem větší technické znalosti, než jsme si doposud mysleli.

Zvláště zajímavý je výjev, zachycující kněze chrámu při jakémsi obřadu. Lze tu spatřit předměty, které jsou až neuvěřitelně podobné modernímu zařízení – a sice předmětu, který byl jinak zkonstruován teprve v roce 1879. Jde o lampu schopnou vyzařovat rentgenové paprsky. Je pravda, že takovéto zobrazení (myšleno podobného stáří) nebylo nalezeno nikde jinde na světě.

Crookesova trubice

Zvláštní shoda okolností? Sir William Crookes, vynálezce oné lampy, dokončil svoji práci deset let poté, co byly obrázky nálezu z Dendery zveřejněny. Proto se někteří lidé domnívají, že Crookese klidně mohly tyto slavné lampy z krypty chrámu inspirovat při jeho pokusech.

Pak je tu oficiální stanovisko archeologů. Oficiální egyptologie spatřuje v rytinách jen vyobrazení obrovských lotosových květů, nic víc a nic míň. A zde se rozcházejí s milovníky záhad. To, co je považováno za stonek lotosového květu, by mohl být dlouhý napájecí kabel. Podpěra asi v polovině lampy je považována zase za část páteře jednoho z bohů, boha Úsira – ti nejodvážnější ale mluví o elektrizující složce s obalem, nezbytné pro to, aby Crookesova trubice fungovala.

Nakonec je tu bůh, který na konci záhadného artefaktu svírá v ruce údajné dvě dýky, což má být symbol nebezpečí. Tak tento bůh stojí těsně před bodem, ze kterého vycházejí u Crookesovy trubice paprsky X.

Nezdá se, že by zastánce oficiálních a neoficiálních teorií v dohledné době někdo rozsoudil.

Témata článku