Proč trávit celá léta a snad i staletí plánováním a námahou, aby se vytvořilo nesmírné aranžmá obrazců a vzorů, které nelze obdivovat ze země? Před téměř 2000 lety byly na náhorní plošině Nazca nakresleny obrovské obrazy, o jejichž účelu se dohadují nejen odborníci.
Jaká jsou fakta?
Asi 50 km od jihoamerického tichomořského pobřeží leží ve vnitrozemí na pusté náhorní planině osady Nazca a Palpa. Nazca má název podle indiánského kmene, který tam žil půldruhého století předtím, než Španělé toto území dobyli. Na počátku 20. století to byl jen odlehlý kout země, kam občas zabloudilo nějaké malé letadlo – piloti si sice všimli světlých čar v půdě pustiny, ale usoudily, že jsou to zavlažovací kanály.
Kosokovo zkoumání
Teprve v roce 1939 se o čáry začal zajímat Paul Kosok, americký historik zaměřený na raně dějinné zavlažovací systémy. Byl však zklamán, šlo pouze o rýhy vyhloubené do půdy. Jaký však měly smysl?
Kosok je proměřil a zanesl do mapy – k jeho velkému překvapení se ukázalo, že tyto čáry znázorňují nejen geometrické útvary, ale i rostliny, ptáky, pavouky, dokonce opici a člověku podobnou bytost s velkýma očima.
Hypotézy
Podle Kosokovy teorie mohly čáry sloužit jako značky udávající směr hvězd, a tak mohly pomoci sestavit jakýsi kalendář. Když Kosok zemřel, jeho dědictví se ujala astronomka Maria Reichová. Přestěhovala se do této oblasti a zkoumání věnovala čtyři desetiletí. Svým nadšením nakazila mnoho lidí, také sponzorů, takže měla k dispozici i letouny.
Zmatek do tohoto fenoménu vnesl badatel Gerald Hawkins, který roku 1965 uveřejnil knihu Stonehenge rozluštěno. Čáry přezkoumal a došel k tomu, že astronomické polohy se zde nacházejí, ale není jich více, než kolik by se jich projevilo náhodou při libovolně vysokém počtu čar. Lidé v té době věřili Hawkinsovi. Dnes již víme, že jeho počítačová analýza je vratká: zaprvé má jeho počítačový program několik logických chyb a zadruhé Hawkins předpokládal (jelikož v Nazce nikdy nebyl), že krajina, kde se obrazce nacházejí, je zcela rovná – to je ale omyl.
Přistávací plochy
Byla vyslovena také domněnka, že Nazcové vytvářeli terénní grafiky jako signály pro meziplanetární cestovatele. Ale jak? Je ohromující, jak jsou čáry rovné – vždyť jsou někdy dlouhé celé kilometry s průměrnou odchylkou pouhé 2 metry na 2,5 km. Když počátkem 60. let minulého století vyšel bestseller Jitro kouzelníků, přivolal na scénu von Dänikena, který vyložil soubor linií jako jakýsi kosmodrom.
Faktem také je, že zde byly nalezeny hroby. Je tedy možné, že šlo spíše o náboženskou záležitost?
Teorií je zkrátka spousta a zastánci jednotlivých směrů se mezi sebou ostře přou – skutečnost však může být taková, že každý z nich má pravdu v něčem. Zatím nebylo jasně dokázáno kolem Nazcy nic a otazníky zůstávají…
