Házmburk: nezdržujte se tu do noci!

Házmburk

Pamatujete si Staré pověsti české od Aloise Jiráska? Boje mezi Lučany a kmenem Čechů se odrážejí i v historii hradu Házmburk. Silueta hradu korunuje zdaleka pozorovatelný vrch zvaný Klapý a otevírá bránu ke krásám Českého středohoří. Navíc se tu mají krom jiného objevovat hned dva přízraky bílých paní.

Původ hradu

Není jasné, kdy byl hrad postaven. Jak již bylo naznačeno, doboví kronikáři umístili vznik hradu a také název vrchu Klapý do doby bojů Lučanů s Čechy. Historikové se však drží při zemi a odhadují, že hrad měl být vystavěn spíše ve 13. století, a to Lichtenburky. Osudy hradu a jeho majitelů skutečně nejsou zaznamenány nijak přesně. Každopádně je známo, že ve 14. století král Jan Lucemburský hrad prodal Zbyňkovi z Valdeka – tento pán měl v erbu zajíce. A podle německého Hase (zajíc) vzniklo pojmenování Hasenburg, v české verzi pak Házmburk.

Místní pověsti

Podle pověsti žil na hradě Mikuláš Zajíc z Házmburka, který měl krásnou dceru. Tu nutil do sňatku se saským kurfiřtem, aby však dodržel dekorum, vyhlásil rytířský turnaj. Věřil, že známý bojovník – saský kurfiřt – vyhraje, ale nestalo se tak. Vyhrál chudý zeman Věslav z Košťálova. Co teď? Mikuláš Zajíc přece musel dodržel slib! Lucii se ostatně Věslav velmi líbil. Její otec ale přemýšlel, jak se nevítaného ženicha zbavit. A tak pro něj vymyslel úkol: má přivést na hrad živého draka. Celé roky nebylo o Věslavovi slyšet a zamilované Lucii žalem puklo srdce. Od té doby se zjevuje v bílých šatech s krvavou skvrnou na hrudi.

Za nějaký čas ovšem doputoval na hrad Věslav a vedl s sebou opravdu živého draka. Když se dozvěděl o smrti Lucie, poklekl u jejího hrobu a do rána zemřel. Žalem brzy zemřela i opuštěná saň.

Tato pověst má pravděpodobně opravdu reálný základ – jeden ze Zajíců z Házmburka, vášnivý cestovatel,přivezl jednoho dne ze Svaté země živého krokodýla. Dojel s ním však na Budyni nad Ohří, kde tehdy už Zajícové sídlili. Ostatně, když se Zajícové do Budyně odstěhovali, na hrad Házmburk již nedbali a po nich ani Lobkovicové, kteří jej v 16. století koupili. Od té doby hrad pustl.

Další pověstí, která se ke hradu váže, je legenda o bílé paní Kateřině, která byla poslední z rodu a zemřela ve velké bídě. Mělo se tak stát v 17. století a na hrad svých předků se prý vrátila naříkat nad ztraceným jměním i slávou Zajíců. Její slzy, jakmile dopadnou na zem, se mění v diamanty. Čili obě bílé paní od sebe snadno rozeznáte.

Tajemný a nezaměnitelný hrad zlákal také romantika Karla Hynka Máchu. I vy, pokud se na hrad vydáte, můžete jistě zažít jeho přímo magickou atmosféru…