Skutečný Dracula pil svým poddaným krev i ve dne

Christopher Lee Jako Dracula

Jméno Dracula jistě znáte. Filmů o tomto upírovi vznikl bezpočet, ostatně legendy o příšerách v lidské podobě jsou společné pro všechny doby a kultury. A právě jedním z nejzáhadnějších a zároveň nejproslulejších takových tvorů je upír – “nemrtvý”, který v noci vstává z hrobu, aby si pochutnal na krvi živých, díky níž trvá jeho děsivá existence. Dracula mezi všemi hraje prim. Ale toto byla skutečná postava.

Stvoření románového “hrdiny”

Irský romanopisec Bram Stoker (1847 – 1912) měl jednou noční můru a na základě zlého snu se pustil do psaní svého klasického díla Dracula, které založil na evropské legendě. Ač nikdy nebyl v Rumunsku, právě odtud převzal jméno valašského knížete Vlada, kterého tak učinil předobrazem upíra.

Kniha Brama Stokera proslavila nejen rumunské Karpaty. Osudem Vlada Draculy bylo také stát se vítaným zdrojem příjmů mnohých filmových společností. Od roku 1897, kdy kniha vyšla, inspirovala záplavu upírských strašidelných příběhů, které zřejmě nikdy neskončí. V roli hraběte Draculy se proslavili hlavně britský herec Christopher Lee nebo Bela Lugosi,narozený v Maďarsku.

Skutečný kníže Dracula

Vlad III. Dracula, přezdívaný Vlad Tepes (“Narážeč”), byl znám svou krutostí a oblíbeným způsobem popravy – prý asi 26 tisíc lidí nechal popravit nabodnutím na ostré kůly. Jeho první  osudy na trůně byly spletité, jisté je, že v roce 1459 zahájil otevřenou protitureckou politiku a s bojem proti Turkům začal opravdu zostra. Choval se v podstatě stejně jako oni – v mládí byl totiž jejich zajatcem – čili zabíjel hlava nehlava. Sultán Mehmed II. nato svolal 60 tisíc vojáků a vtrhl do Valašska. Znovu se bojovalo a načas se stal knížetem Vladův bratr Radu, který byl k Turkům loajální. Po Raduově smrti se Vlad vrátil do Valašska – již za dva měsíce však byl zabit (1476).

Vladovy krutosti

Jak již bylo uvedeno, proslul svou nesmlouvavou krutostí a právě o ní se zachovalo mnoho legend. Vypráví se řada historek. Jednou měl sezvat všechny chudáky ze země na velkou hostinu. Po uzavření hodovní místnosti ji dal zapálit, takže všichni uhořeli a Vlad prohlásil, že zemi zbavil chudoby. Jindy měl hodovat uprostřed kůlů, na nichž pomalu umírali jeho oběti. Dalším surovým aktem bylo to, že své sluhy týral tak, že je nakonec zabil a zneužil.

Jednoho se mu však podařilo dosáhnout – obávali se ho jak Turci, tak jeho vlastní lidé. A to natolik, že v zemi velmi klesla zločinnost. Badatelé dále upozorňují na to, že v 15. století, a v prostředí tureckých válek, nebyla jeho tvrdost zase až tak mimořádná. Přesto se počet jeho obětí odhaduje zhruba na 80 tisíc lidí.

Další záhadu kolem jeho osoby přineslo 20. století. V roce 1931 byla otevřena jeho hrobka v ostrovním klášteře Snagov, ale ležely v ní pouze zvířecí kosti a nádoby. Dodnes nikdo netuší, kde Vlad III. spočívá.