Známe dnes dokonale životní příběh tohoto hraběte (asi 1685 – asi 1784)? Pravda je taková, že dnes již neznáme skutečnost, spíše mýtus. Data jeho narození či úmrtí badatelé určují jen přibližně – jisté je jen to, že skutečně žil v 18. století ve Francii. Hrabě je v mýtech prezentován jako cestoval v čase, který se objeví době, kdy má dojít k nějaké převratné historické události.
Jeho život – a legendy o něm
Kromě mnoha legend o této osobnosti existuje i několik historických záznamů. V historii se jeho jméno poprvé objevuje až kolem roku 1740, kdy nabízel své služby Marii Terezii. Snad působil jako emisar francouzského krále, ale jaké bylo jeho skutečné poslání, nevíme. Dalším (avšak nepotvrzeným datem) je rok 1745 v Anglii, kde měl být nakonec obviněn ze špionáže pro Francii. Jak to všechno bylo opět nevíme, ale zanedlouho byl propuštěn na svobodu a měl na nějaký čas odcestovat do Indie.
Společenská smetánka o něm mluvila. Byl to prý charismatický muž a pořádal okázalé slavnosti. Byl také velmi vzdělaný, nesmírně bohatý a rád cestoval.
Dosud není známo, jakého byl vlastně původu. Už bylo zmíněno, že byl vzdělán – zvláště o historii dokázal mluvit erudovaně a do nejmenších detailů popsat i život v dávných dobách. Také jeho znalost cizích jazyků byla fenomenální – mluvil asi 8 jazyky. Četbou v originále se tak prý mohl dostat i k textům, které obsahovaly tajné nauky, o které jevil hrabě velký zájem.
Konečně něco jistého
Až do roku 1757 o něm vlastně nevíme nic s jistotou – v tomto roce se však stal důvěrníkem a rádcem Ludvíka XV. O úloze hraběte roku 1762 v Petrohradu, kde se měl zapojit do příprav puče k odstranění cara Petra III., nic bližšího nevíme. Ani oficiální dějiny, které popisují, jak to vše proběhlo, nám o něm nenechávají žádné určité skutečnosti… zda byl v té době v Rusku jakousi „šedou eminencí“, která pomohla Kateřině II. k trůnu, se lze opravdu jen dohadovat či pochybovat.
Historickými nejasnostmi legenda jeho života nekončí. Věnoval se zřejmě i magii, dokázal prý číst myšlenky jiných lidí a předpovídat budoucnost. Údajně předpověděl i francouzskou revoluci. V roce 1758 mu král věnoval zámek Chambord, aby se tam nerušeně věnoval alchymii.
Saint Germain se přátelil i s Voltairem, před kterým se zmiňoval o nějakém vynálezu, jímž měly být „mluvící obrazy.“ Mluví se také o tom, že oba byli členy řádu svobodných zednářů.
Hraběte provází také další legenda. Tento záhadný muž prý od věku zhruba padesáti let vůbec nestárnul (měl vyrobit elixír mládí). Je fakt, že někteří lidé vypadají jakoby nestárli a není za tím žádný elixír, ale hrabě byl přímo proslulý svou fyzickou energií. Snad ho jeho cesty po světě leccos naučily. (Ostatně v dnešní době je dlouhověkost některých tibetských mnichů známá).
Podle historiků zemřel cca roku 1784, ale tvrdí se, že jeho ochránce Karel von Hessen nebyl v té době přítomen a při návratu našel prázdnou rakev. To je však opět zřejmě pouze legenda. Posiluje dojem, že hrabě nezemřel, ale stal se z něj cestovatel v čase. Přesto oficiální matriční záznam pohřbu skutečně existuje.
Také byl prý spatřen několikrát během 19. století a jednou po něm pátrala i tajná policie. Šlo zřejmě o dvojníka, to už by totiž hraběti mělo být úctyhodných 200 let.
Co dále praví legendy? Můžeme se ptát, kým záhadný hrabě vlastně byl. Člověk s paranormálními schopnostmi, který uměl prorazit hradbu času? Nebo jen génius, který vysoce převyšoval své současníky svými znalosti. Koneckonců mohl být i šarlatán, který kolem sebe vytvořil auru tajemna? Na každý pád nevíme, o jeho životě se skutečně (pojato historicky) zachovaly jen kusé informace. Což je ale škoda.