Snáře: Manželku ve snu viděti – sváry manželské míti…

Ilustrační foto

Sny a jejich výklad – jak zjistíme, odpradávna si lidé přáli vědět, co jejich sny znamenají a co mají případně učinit. Dnes již existuje nepřeberné množství snářů, ty jsou však již poněkud vzdáleny od prvních pokusů, leckdy však navazují na tradici psychoanalýzy.

Historie snářů

Již ze starověké Mezopotámie se nám zachovaly destičky psané klínovým písmem, staré asi 4000 let, na nichž jsou zmínky o pokusech vykládat sny.

Avšak prý nejstarší dochovaný snář pochází z Egypta – sběratel a mecenáš Alfred Chester Beatty (1875 – 1968) nashromáždil v Egyptě řadu sbírek a snář je označen jako Chester Beatty III. Byl nalezen v egyptské Deir el-Medině, a dnes je uložen v Britském muzeu. Pochází z doby asi 2. tis. př. Kr. a badatelům se zdá dokonalý. A to hlavně kvůli metodické práci staroegyptského vykladače.

Snář obsahuje sloupec se seznamem snů a u každého z nich vodorovný řádek, který ho stručně vysvětluje. Pro rychlejší orientaci ještě doplňuje slovem “dobré” či “špatné” (to je ještě zvýrazněno rudou barvou).

Hned po probuzení tak okamžitě můžete vědět, jaký bude váš další den a počínání vůbec, stejně tak lidí ve vašem okolí. Jenže co je vám to platné, když nebudete vědět, jak případnou nepříjemnou situaci vyřešit a problém rozlousknout! Šikovný papyrus proto obsahuje i zaklínání, které má případné neblahé předpovědi zbrzdit či jim nějak zabránit, aby se staly.

Některé rady jsou opravdu rafinované. Je tu kupříkladu rada, aby si dotyčný vsugeroval, že je bůh Hor a jeho hlasem volal o pomoc Horovu matku Isis. Pak si má představit, že je Isis, a jejím hlasem zvolat, že je připravená na ochranu dotyčného člověka (jako Hora).

Že to vypadá trochu řekněme prostoduše? Navíc žádný jejich bůh by se jistě nedal takovým způsobem využít. Ale o to tu zřejmě do důsledků nešlo, šlo spíše o jakési divadlo – druh egyptské psychoterapie. Rituál měl dotyčného přesvědčit, že bohové stojí na jeho straně a zamezit tomu, aby se vědomí zlého snu a nervozita z toho nějak nepromítlo do jeho jednání během dne. Možná ani současní psychologové by nic nenamítali.

Vznik vzácného snáře

Zdá se, že snáře fungovaly, neboť měly ve starověkém světě velký úspěch. V Řecku to byl filozof Artemidoros z Efesu (2. století po Kr.), kdo tyto příručky dovedl alespoň z pohledu jeho doby k dokonalosti. Cestoval a sbíral sny a jejich výklady nejen v Řecku, ale také v Itálii, Egyptě a možná i v Mezopotámii. Okolo roku 140 po Kr. své poznatky shrnul do díla s názvem Oneirocritica. První tři díly knihy obsahují tematicky členěné soupisy snů, čtvrtý díl je pak jejich výkladem. Je zajímavé, že Oneirocritica zaznamenala úspěch napříč dějinami a je vydávána dodnes. Pozor! I v české verzi existuje jako součást antické knižnice. Můžeme snad prozradit, že některé moderní snáře ji též používají – a proč taky ne, když jde o takové dílo.

Dnešní snáře vycházejí v nepřeberném množství a jsou i na internetu. Zvláště z nich se z některých vytratil psychoanalytický podtext. Existuje Velký a úplný chaldejský snář, Egyptsko-persko-chaldejský snář, Nostradamův snář, Velký snář a další a další. Je však asi pravda, že pokud chceme do tajemství snů proniknout hlouběji, musíme mít buď onen dar či vědět, co je to sen a proč se nám zdá.

Psychoanalytik Carl Jung prohlásil: “Člověk nesní, člověk je sněn. My nejsme snícím subjektem, ale objektem snu.”