Sny máme všichni. Co ale o nich víme?

Ilustrační foto

Sny jsou běžnou součástí našeho života, tedy přesněji řečeno spánku. Každého z nás občas napadlo zamyslet se nad nějakým svým snem. Kde se sny vlastně berou? Zdají se jenom některým lidem? Jak dlouho trvají a jaký mají význam?

Co je snění

Snění je v podstatě určitým stavem změněného vědomí. Odráží duševní aktivitu odehrávající se během spánku (ano, náš mozek pracuje, i když spíme). Tehdy se do nevědomého stavu vmísí prvek vědomí, díky kterému sen osobně prožíváme. Lidé věnovali snům pozornost od pradávna, protože vytušili určitou spojitost mezi sny a reálným životem. Nejstarší dochovaný snář pochází z Egypta a datuje se přibližně do období 2000 př. n. l. Mezi první vědce, kteří se zabývali sny patřil Sigmund Freud. V roce 1899 vyšla jeho dodnes uznávaná kniha Výklad snů.

Sny ke spánku patří

Mnoho lidí říká, že se jim žádné sny nezdají. Odborníci však tvrdí, že sny jsou běžnou součástí našeho spánku, avšak my je většinou zapomeneme. Vybavit si po probuzení alespoň jeden sen údajně dokáže méně než 40 % lidí. Během jedné noci se nám zdá osm až deset snů, přičemž sněním strávíme celkem přibližně dvě hodiny. Sny trvají v řádu několika desítek minut, uvádí se rozpětí od desíti až do třiceti minut. Sny se nezdají celou noc, ale převážně v tzv. REM fázi spánku (Rapid Eye Movement = fáze rychlého pohybu očí pod víčky). Tato fáze spánku, tedy včetně snů, byla prokázána u všech druhů savců, avšak v různé délce. Nejdelší ji má ptakopysk a nejkratší delfín.

Sny nám mohou mnohé naznačit

Sen je pro náš organismus významnou psychologickou událostí, protože naše mysl je v této chvíli oproštěna od racionální kontroly. Díky tomu se obsahy snů často jeví jako nelogické a nereálné. Můžeme třeba létat nebo vnímat sami sebe z dálky. Avšak při podrobnějším rozboru můžeme odhalit určitou souvislost s naším reálným životem. Zjistíme, že ve snu nebylo důležité, že jsem letěli, ale co jsme během letu viděli nebo prožívali. Sen ve svém obsahu může také reagovat na vnější podněty. Například spadne nám peřina a nám táhne na nohy. Jako reakce se nám může zdát, že chodíme po studeném ledu nebo že jsme si namočili nohy do studené vody. Mírně procitneme a automaticky se opět přikryjeme. Zdrojem snů mohou být také podněty přicházející přímo z našeho těla. Například se nám chce naléhavě na malou stranu. Pokud se rychle nevzbudíme, uděláme loužičku. Sen nám tuto skutečnost předloží prostřednictvím pádu do studny, který je natolik děsivý, že se okamžitě probudíme a prcháme na WC. Je také uznáván názor, že sny mohou i několik dní předem reagovat na změny v orgánech, které jsou zasaženy nemocí, a to ještě dříve, než problémy zaznamenáme v bdělém stavu.

Sny jako cesta k vlastnímu podvědomí

Sny velmi často odrážejí naše emoční zážitky a také nejrůznější nedořešené záležitosti. Ve stavu snění  tak mnohdy vyplouvají na povrch problémy, které nás vnitřně sužují, kterým však v bdělém stavu nemáme čas věnovat pozornost nebo si je záměrně nepřipouštíme. Například muž žije z povinnosti k dětem se ženou, ke které již dlouho nic necítí. Ve snech se mu mohou zjevovat minulé lásky, i ty, které léta neviděl, nebo cizí ženy bez tváře symbolizující touhu po novém a naplněném vztahu.

Většinou platí, že pokud jsme vnitřně spokojení, tak naše sny budou mít také pozitivní ladění, nebo se nám zdánlivě nebude znát nic, protože budeme spát „jako dudci“. Snažme se tedy v životě vyřešit co nejvíce svých konfliktů, abychom mohli mít klidný spánek.