Dva snad nejpodivnější domy v USA jsou dodnes hádankou

Winchester

Přítomnost něčeho zlého na půdě tohoto tomu inspirovala román a film Rosemary má děťátko.

Sídlo Hull House v Chicagu

V roce 1860 zemřela žena Charlese Hulla, prvního majitele sídla Hull House. Její duch se prý začal objevovat ve všech místnostech. V domě ale číhá ještě další, mnohem hrozivější přízrak, děsivá nadpřirozená bytost, která byla inspirací pro slavný román Iry Levina Rosemary má děťátko z roku 1967.

Když v roce 1889 koupily nemovitost Jane Addamsová a Ellen Gatesová Starrová a udělaly z něj jakýsi azylový dům pro přistěhovalce z Evropy, Addamsová vycítila přítomnost čehosi nadpřirozeného. V následujících letech strašidelné příběhy a události v domě přibývaly.

Strašný osud dítěte

Podle jednoho z nich se v místním chicagském baru opil jakýsi muž, který nahlas vykřikoval, že by měl doma raději ďábla než obrázek Panny Marie, který na zeď pověsila jeho těhotná žena.

Když pak jejich prvorozené dítě přišlo na svět, mělo špičaté uši, místo nohou kopyta a šupinatou kůži. Matka vzala dítě do sídla Hull House, kde ho zamkli na půdě a nechali ho zemřít. Později se vyprávělo, že na dřevěné půdě podlahy tiše klapou kopyta a z temných koutů zírají na příchozí hrozivé dětské oči. Říká se, že kdo v domě uslyší ďáblovo dítě, ten bude pronásledován smůlou.

Winchesterský dům v San Jose v Kalifornii

Tento dům je bludištěm tajných chodeb a slepých  uliček navržených k obelstění duchů, kteří tu prý straší. Tento dům prý zase inspiroval horor Winchester: Sídlo démonů z roku 2018.

Nesourodé bývalé sídlo Sarah Winchesterové, vdovy po zbraňovém magnátovi Williamu Wirtovi Winchesterovi, je dílem šílené mysli stižené zármutkem. Sarah věřila, že v domě straší duchové obětí zastřelených puškami značky Winchester, a že jim zabrání, aby se tu usadili, když nechá k domu neustále něco přistavovat a bude v něm něco měnit. Od roku 1884 až do její smrti  roce 1922 se proto v domě neustále stavělo.

Sarah do sídla začlenila řadu prvků, které měly duchy uvěznit nebo zmást: dveře, které nikam nevedly, okna s výhledem do zdi a klikaté chodby s tajnými průchody.

Sarah jimi vždy proklouzla, aby zmátla zlomyslné duchy, kteří by ji chtěli následovat. Dokonce tu měla vlastní místnost pro seance, aby mohla komunikovat s dobrými duchy, mrtvým manželem a malou dcerkou, která zemřela.

Pro Sarah mělo zvláštní duchovní sídlo třináct, které se objevuje všude po domě. Na její počest každý pátek třináctého odbíjí velký místní zvon. Napadá mě ještě, co třeba vedlo Stephena Kinga (třeba jen trošičku) k napsání románu Dům v růžích, který byl později zfilmován v roce 2002.