Emoce nejsou sice chřipka, přesto jsou nakažlivé

Ilustrační obrázek

Když porozumíme lépe svým emocím, dokážeme je více využít ve svůj prospěch. Nejdříve je ovšem důležité pochopit, na jakém principu fungují.

Emoce jsou nakažlivé

Jednou z typických vlastností emocí je to, že jsou nakažlivé. Jsme-li ve společnosti veselých a upřímných lidí, budeme se pravděpodobně cítit dobře. S velkou pravděpodobností nás totiž svou veselostí nakazí také. Budeme-li však u oběda sdílet stůl se samými morousi, kteří si ztěžují, jak je k nim život nespravedlivý a jak je všechno špatné, po půlhodině nás přejde chuť nejen na jídlo, ale také do života.

Příklad ze života

Poté co Editě onemocněli oba rodiče, pravidelně za nimi dojíždí a snaží se jim pomáhat. Jednoduché to ovšem není. Někdy má pocit, že místo aby jí dali najevo vděk, ještě se vzájemně všichni pohádají. Není divu. Přijede unavená z práce a oni jí hned po příchodu zasypou seznamem toho, co je třeba udělat a vyřešit. Minule si přinesla svou špatnou náladu už rovnou z práce. Když zjistila, že otec si zase nevzal nachystané léky a matka opět někam založila TV ovládač, takže díky řvoucí televizi nebylo slyšet vlastního slova, už ve dveřích vybuchla jako sopka. Výsledek byl jediný. Otec se urazil, matka se rozbrečela a vyřešení celého zmatku stejně opět čekalo na ni.

Co se vlastně stalo? Edita přenesla své nahromaděné negativní emoce na rodiče, kteří navíc díky ubývající životní síle, také nebyli v nejlepším rozpoložení. Není divu, že pohyb v takovém terénu je podobný chůzi v minovém poli. Jeden chybný krok a dojde k výbuchu. Pokud by se Editě podařilo (což samozřejmě  v její vytížené situaci není vůbec jednoduché), svou špatnou náladu ovládnout nebo dokonce přidat úsměv, celkové napětí v rodině by povolilo. Zejména děti a staří lidé totiž reagují na úsměv a tón hlasu velmi citlivě. Edita by sice stejně musela udělat všechny povinnosti, ale vyhnula by se konfliktu, který jí zbytečně ubírá energii.

Chceme-li, aby se ostatní  na nás usmívali, darujme úsměv jako první. Budeme-li se mračit, nedivme se pak, že i okolí se mračí na nás.