Keplerova osobnost (1571 – 1630) přímo svádí k úvahám o záhadách. Jeho matka měla pověst čarodějnice – byly zde bylinné lektvary i pokusy o věštění, ale doba nepřála takovýmto věcem. I další členové Keplerovy rodiny tak či onak koketovali s magií, ovšem ne zcela úspěšně.
Astronom, astrolog a věštec
Keplerovy se však staly osudem hvězdy – a stalo se tak v době, která mezi astronomií a astrologií rozlišovala jen velmi málo. Astronomie byla Keplerovou vášní, byl zastáncem heliocentrického systému propagovaného Koperníkem a věřil, že planety obíhají kolem Slunce ve vzdálenostech daných přesnými geometrickými pravidly. Získal určitý věhlas a přijal pozvání do Prahy od Tychona de Brahe, ke dvoru Rudolfa II.
Kepler byl komplikovanou osobností – dokázal odhodit dobová dogmata a umožňovalo mu to vidět do budoucnosti bez nějakých svazujících přesvědčení své doby. Prohlásil, že „jednoho dne budeme mít nebeské lodi s plachtami přizpůsobenými pro nebeský vítr, jež budou plout po nebi a budou obsazeny výzkumníky, kteří nebudou mít strach z nesmírnosti prostoru.“
Všechna jeho práce nasvědčuje tomu, že nepochyboval o astrologii jako takové, ale o metodách, které astrologové dosud používali – chtěl předpovídání budoucnosti podle hvězd postavit na vědecký základ.
Valdštejnova smrt
Byl to ostatně právě Kepler, kdo sestavil takzvaný Valdštejnův horoskop, a to pro vojevůdce Albrechta z Valdštejna.
Uvádí se, že horoskop z roku 1608 byl Keplerem sestavován na anonymní osobu, o níž věděl jen datum narození – a přece prý měl předpovědět zavraždění vévody 25. února 1634 v Chebu. Zdá se, jakoby Kepler prostřednictvím hvězd opravdu dokázal předvídat budoucnost.
O Valdštejnovi máme zpráv víc než dost, ale jeho celou historii zde není třeba uvádět. Vynikl především jako vojevůdce během třicetileté války, pod jeho správou jeho panství neobyčejně vzkvétala – a stala se až jakýmsi státem ve státě. Vévoda pravděpodobně mířil hodně vysoko (je možné, že jednal i o své korunovaci českým králem). Čelil tak intrikám a k nim se přidal také úpadek osobnosti způsobený třetím stadiem syfilidy. Ovšem na jeho přirozenou smrt císař nehodlal čekat. Vyslal proto poselstvo, které mělo oficiálně vévodu dopravit do Vídně k soudu – ve skutečnosti však zlikvidovat. To se jim 25. února 1634 podařilo.
Keplerův horoskop
K tomuto incidentu došlo v období, před kterým Keplerův horoskop opravdu varoval. Zastánci astrologie jej proto používají jako jeden z argumentů správnosti této metody. A to tím spíše, že tento horoskop sestavil jeden z nejvýznamnějších učenců své doby.
Kolem okolností objednávky tohoto horoskopu je mnoho nejasností, ale tak jako tak, i kdyby Kepler věděl, koho se horoskop týká, Valdštejnovi byl teprve 25 let, svou kariéru měl teprve před sebou.
Horoskop je o osobě, která je mimořádně inteligentní, ale pyšná a nikomu nevěří. Nikdy nepozná skutečnou lásku, a to ani v manželství, ani od dalších svých blízkých. Tato osoba se bude zabývat výhradně sebou a svými cíli, přičemž bude postupovat krutě a bezcitně. To je první část horoskopu. Zdá se vám to málo? Ovšem na Valdštejna to udělalo dojem (zřejmě se v tom opravdu poznal).
Nejslavnější část horoskopu je ta, která údajně předpovídá Valdštejnův konec. K jeho zavraždění došlo až 4 roky po Keplerově smrti, takže autor na předpovědi nemohl nic upravovat. Je pravdou, že předpověděl „jen“ velké nepříjemnosti na únor 1634. Je ale také pravda, že Kepler vytrvale odmítal vypracovat pro vévodu horoskop na roky po osudném letopočtu.
Znamená to tedy, že hvězdy mohou skutečně jaksi určit osudy lidí zrozených v jejich znamení?