Člověk může být závislý na lecčems, na cigaretách, automatech nebo také na sexu. Oproti alkoholu a hazardu se závislost na sexu jeví velmi sympaticky. Vždyť sex je aktivitou příjemnou, zdraví prospěšnou a téměř zdarma. (Láhev šampaňského a pánská ochrana moc nestojí, nesmíme však navštěvovat veřejné domy.) Jenže čeho je moc, toho je zkrátka příliš. Nadměrné sexuální puzení způsobující přílišnou sexuální aktivitu se dnes moderně označuje jako hypersexualita. Závislost ženy na sexu je pak nymfomanie a u mužů se jedná o satyriázu (opravdu to není ani nadávka ani název nové pohlavní nemoci).
Nymfomanie a satyriáza jsou z lékařského hlediska považovány za diagnózu, která má svůj vlastní mezinárodně uznávaný kód a která se řadí mezi sexuální poruchy, jimiž se zabývají lékaři a psychologové. Tato porucha není považována za tělesnou, nýbrž za mentální, tj. problém nelze hledat v tělesné rovině, ale v lidské mysli.
Co ještě je a co už není v normě
Nyní většinu čtenářů napadne otázka: Kolikrát denně či týdně musím provozovat sex, abych byl ještě v normě? Nečekejte konkrétní číselný údaj. Jedná se o oblast, kde jsou lidské potřeby velmi specifické. To, co jeden považuje za hodně, může druhý považovat za málo. Odborníci říkají, že problém nastává v okamžiku, kdy touha po sexu je tak silná, že člověku narušuje normální fungování.
Jak může hypersexualita ničit život
To, že něco není v pořádku dotyčný pozná, když se většinou opakovaně dostává do problematických situací, které mu silně narušují nebo přímo znemožňují žít normální život. Mezi typické patří neschopnost vytvořit stabilnější partnerský vztah. Dotyčný jedinec sexuální partnery často střídá nebo jich má více současně, protože pouze jeden není schopen pokrýt jeho zvýšenou potřebu. Dalším typickým problémem jsou neodbytné myšlenky na sex, popř. nutnost řešit problém „svépomocí“ a to nejen v soukromí, ale také v pracovní době. To vede samozřejmě ke zhoršení soustředění, k roztěkanosti, k většímu počtu chyb, takže celkově se zhoršuje pracovní výkon i morálka. Mnohdy není v silách dotyčného vyhnout se románku s kolegyní či kolegou nebo je svým chováním obtěžovat, což je společně s předchozími mnohdy důvod k následnému odchodu z pracoviště.
Jak problém řešit
Někteří odborníci mají za to, že hypersexualita není v pravém smyslu závislostí, ale že se jedná o druh nutkavého chování, které dotyčnému pomáhá zbavit se vnitřního napětí, úzkosti či deprese. Sex pak slouží jako prostředek k navození uvolnění a příjemných pocitů. Naneštěstí toto uvolnění po čase opadne a nekonečná spirála se opět roztáčí. V těchto případech může být užitečnou pomocí psychoterapie, která ženě či muži pomůže rozklíčovat žádostivost jeho těla. Odborník pomůže identifikovat situace, které sexuální puzení spouštějí nebo zintenzivňují a poradí, jak se s nimi vyrovnat. V neposlední řadě se také snaží najít s klientem způsob, jak se vyhnout promiskuitnímu chování, které kromě toho, že znemožňuje normální partnerský život, znamená vysoké riziko nákazy pohlavními chorobami. Ve vážnějších případech lze nasadit také léky.
