Je jedním z nejmajestátnějších brdských kopců a vypíná se nad údolím řeky Litavky. Na jeho vrcholu se nacházejí pozůstatky pravěkého hradiště, na úbočích nalezneme bizarní skalní útvary, mezi nimiž prý o sabatech rejdily čarodějky. Měli tu sídlit obři, strašlivý drak, hadí královna a hlavně – dobrý duch a vládce brdských lesů Fabián zde ve své zahradě dodnes pěstuje neviditelné byliny…
Zkamenělé město?
Tajemný kopec je obestřen mnoha příběhy, z nichž některé připomínají pohádky. Kupříkladu je to pověst o tom, že na vrcholu Plešivce kdysi stálo město, jehož domy prý vypadaly jako paláce, pak ho ale zaklel sám ďábel a ono se změnilo v kamenné ruiny.
Přitom právě tato báchorka má reálný základ – výše již je uvedeno, že se zde našly pozůstatky hradiště. Na Plešivci se totiž v době bronzové skutečně nalézalo zřejmě mohutné hradiště, vystavěné lidmi knovízské kultury, jejíž příslušníci dokázali vyrobit spoustu bronzových předmětů a šperků a mnoho z nich schovali v hlubinách země. Některé byly takto uschovány jako dar bohům – tak postupovali obvykle na místech, která v lidech vzbuzovala posvátnou úctu či bázeň, a kde tedy podle jejich představ docházelo k průniku mezi reálným světem a světem stínů… A tak se bronzové poklady nacházejí i na Plešivci.
Zhruba před třemi tisíci lety na Plešivci tedy přebývali jak řemeslníci, tak obchodníci s bronzem a zdejší hradiště zřejmě patřilo k nejvýznamnějším sídlištím ve střední Evropě.
Kruté obětní rituály
Vezmeme-li v úvahu, že tehdejší lidé byli obchodně i řemeslně zdatní, o to více nás mohou překvapit zvláštní nepietní pohřby. Lidé této kultury obvykle své mrtvé spálili na hranici a popel vložili do keramických nádob, důležité členy společnosti pak pohřbívali do hrobů společně s mnoha drahými předměty. Existují tu však znetvořené kostry mužů, žen i odrostlých dětí, jež se tady nacházejí v hojném počtu, a to většinou v odpadních jámách. Mluví se tu o vznikající otrocké vrstvě, válečných zajatcích, ale i o krutých náboženských rituálech, kterým padli za oběť lidé vybočující nějak z řady. Tato hypotéza je podle badatelů nejpravděpodobnější.
Ovšem další pověsti o drakovi, který požírá děti, či o hadí královně, která bydlí ve Smaragdovém jezírku, ty se v rozličných podobách a variantách nacházejí i u jiných národů. Historky o hadí královně provázené klubkem syčících hadů mohou být převyprávěné vzpomínky na kněžky hadího kultu.
Energetická pole
Dále tu prý měli mít svatyni i Keltové – na tomto místě nejsou zcela známé jejich obřadní praktiky, ale je faktem, že tak majestátní místo si vybrali skvěle. Kopec je výjimečný nejen jako výrazná dominanta kraje. Vyzařuje z něj navíc záhadná síla, kdy vnímaví jedinci pociťují jak pozitivní, tak negativní energii – buď ze samého místa, či z míst, jenž jsou poznamenány obřadními rituály, a tak spirituálním vytržením nebo utrpením.
I pro ty, které mystika nezajímá, patří výstup na Plešivec k nevšedním zážitkům. Z vrcholu, kde jsou místa dnes zvaná Čertova kazatelna, je nádherný výhled do kraje.
Viklan
Záhadou je obestřen i plešivecký viklan, který se nalézá na jihozápadním svahu. Téměř dva metry vysoký kámen jen malou plochou spočívající na skále, se sice po úderu blesku již nekývá, ale vyzařuje z něj prý téměř hmatatelná energie. Usuzuje se, že byl kdysi důležitou součástí posvátného areálu.
