Způsobují antidepresiva závislost? Strach ze závislosti na těchto lécích má mnoho lidí. Důvodem je zejména to, že jejich užívání je zpravidla dlouhodobé.
Riziko závislosti
Mezi nejčastější mýty patří tvrzení, že antidepresiva (dále jen ADP) způsobují závislost. Lékaři se však jednoznačně shodují na tom, že tomu tak není, tudíž není třeba se tohoto problému obávat. Účinek ADP se totiž nedostavuje hned, ale až po několika dnech užívání. To, že léky je nutno užívat dlouhodobě, nemá se závislostí nic společného. Naopak, jejich předčasné vysazení může způsobit recidivu zdravotního problému.
Nežádoucí účinky
Lidé se často obávají nežádoucích účinků těchto léků. Skutečně se stává, že při užívání ADP se mohou nežádoucí účinky objevit. Může se jednat o nevolnosti, pocit na zvracení, rozostřené vidění, sucho v ústech. Většina těchto vedlejších účinků se projevuje zejména zpočátku užívání a pak zmizí. Mnohdy je velmi těžké rozlišit, jestli určitý problém je nežádoucím účinkem léku nebo ho způsobuje nemoc samotná, která se zhoršuje mnohdy v důsledku sebemenšího stresu. Obecně však platí, že současná ADP jsou velmi dobře snášena, což se nedalo říci o jejich předchůdcích před dvaceti či třiceti lety. Tehdy se stávalo, že jejich nasazení skutečně vydržely jen silnější povahy. Na druhou stranu existují vedlejší účinky (podobně jako u všech ostatních léků), které mohou člověka více méně doprovázet po celou dobu léčby. U některých psychofarmak se může například jednat o snížení schopnosti organismu regulovat žízeň a tělesnou teplotu. V letních vedrech lidé nemusí pociťovat žízeň, takže nedoplní potřebné množství tekutin, a hrozí dehydratace. Dále se dotyční mohou při zvýšených venkovních teplotách cítit celkově špatně. Častým problémem je i nadměrné pocení a také schopnost adaptovat se na střídání teplot (např. v zimě časté přecházení z chladné ulice do vytopeného obchodu). Tento problém ale může rovněž vzniknout jako důsledek oslabení organismu díky nemoci a nemusí přímo souviset s žádným lékem. Pozor je třeba dávat u lidí se zvýšeným nitroočním tlakem a glaukomem (zeleným zákalem), protože některá ADP mohou nitrooční tlak zvyšovat. Pacienti se také mohou potýkat s nárůstem hmotnosti. Mírné zvýšení hmotnosti může být u některých lidí znakem toho, že se zotavují, že jsou opět schopni pravidelně jíst a že se vnitřně zklidnili. Je však samozřejmě důležité nepřejídat se nebo nezahánět smutek jídlem.
Léčba na míru
Existují desítky druhů ADP, které se odlišují podle principu svého působení, proto musí lékař dobře znát problémy dotyčného. Některé léky mohou mít např. více povzbuzující účinek, jiné naopak tlumící efekt (využívá se při problémech se spánkem). Nicméně může se stát, že lék, který by pacientovi vyhovoval, se lékaři nepodaří zvolit hned na napoprvé. Někdy je třeba vyzkoušet více druhů, popř. jejich vzájemnou kombinaci. To je však již zpravidla úkol pro zkušeného lékaře psychiatra. Léčba psychického problému je většinou během na delší trať, ale i přesto lze mnohdy vítězně doběhnout do cíle. Je ovšem třeba ukázněnosti a trpělivosti.
