Seraf a Berniniho sousoší Extáze sv. Terezie: Zjevený anděl a svaté vytržení Terezie z Avily – nejednalo se spíše o orgasmus? Posuďte sami…

Extáze sv. Terezie

Italský sochař a architekt Gian Lorenzo Bernini vytesal v letech 1647 – 1651 proslulé sousoší Extáze sv. Terezie. Anděl, který zde navštěvuje sv. Terezii, je známý jako seraf. Terezie z Avily, křesťanská mystička a světice, zakladatelka řádu karmelitánek, jej tak také nazývá ve svém životopisu.

Význam slova seraf – o jakou se vlastně jedná bytost?

Seraf je nejspíše odvozen od hebrejského výrazu znamenajícího “hořet”. Je to bytost, která se vyskytuje v židovské, křesťanské i islámské tradici. Serafové či serafíni bývají někdy popisováni jako stvoření se dvěma nebo třemi páry křídel a připisuje se jim úloha strážců Božího trůnu.

Ve Starém zákoně, v Izajášově knize, jsou serafíni mytické bytosti a mají šest křídel. Izajášovy vize posmrtného života jsou plné serafínů stojících po každé straně nebeského trůnu, přičemž prý vypadají jako lidé.

Serafové jsou někdy označování jako “zářící”. Ve čtvrté Knize Mojžíšově se slovem seraf označuje ohnivý had – má to snad znamenat jedovatého tvora? V křesťanské andělské hierarchii bývají naopak zařazováni na jedno z nejvyšších míst, jak vyplývá z již zmíněné skutečnosti (strážci Božího trůnu). Nelze je zaměňovat s cheruby (cherubíny), jejichž nebeská úloha by měla být zřejmě odlišného rázu.

Moderní badatelé ovšem soudí, že slovo “serafim” je možná odvozeno z babylonského šarrapu, spojovaného s bohem ohně Nargulem. Anebo případně z egyptského výrazu seref, kterým Egypťané označovali bytosti podobné ptáku Nohovi, které střežily hroby u Beni Hassan.

Zážitek sv. Terezie z Avily

V souvislosti se serafínem stojí za to se zastavit u Berniniho sousoší Extáze (či Vidění) sv. Terezie v kostele Santa Maria della Vittoria v Římě. Svatá Terezie toto extatické snové vidění popisovala takto: “Krásný anděl jako stvořený ze samého světla (zde se možná projevuje právě seraf – zářící) v ruce držel dlouhý zlatý šíp…bylo to, jako by mi šípem několikrát probodl srdce a ten pronikl až do mých vnitřností, a když jej vytahoval, bylo to jako kdyby mi je bral s sebou. Ta bolest byla tak opravdová, že jsem několikrát zasténala, ale ta hrozná trýzeň byla tak sladká, že byste chtěli, aby nikdy nepřestala...”

V duchu tohoto vyprávění také socha sv. Terezie vypadá. Dílo objednával kardinál Federico Cornaro a těžko ve své době tušil, že bude socha ještě po staletích vyvolávat nejrůznější interpretace – jakoby sv. Terezie líčila sexuální zážitek – a socha vypadá tedy také tak.

Zbývá dodat, že Terezie z Avily byla roku 1622 svatořečena.