Stud z létání: měli byste kvůli záchraně planety přestat cestovat letadlem?

Foto: Gabrielle Spalding

Pokud bychom měli v souvislosti s ekologií určit hlavní trendy, rozhodně je to eliminace plastů (lítý boj s plastovými brčky byl již zahájen…) a také změna způsobu cestování. Konkrétně tedy odvracení se od letecké dopravy a volba tzv. „slow travellingu“. Právě alternativní doprava je pak řešením pro všechny, kteří trpí zcela novým problémem – studem z létání…

Zatímco někteří se létat bojí jednoduše proto, že by neradi spadli z výše několika kilometrů do hlubin oceánu, jiní se létat skutečně stydí. Mají totiž strach o planetu a berou v potaz uhlíkovou stopu, která je s letectvím spojena. Nejde přitom o žádný výstřelek, hnutí, které prosazuje pro planetu šetrnější způsoby dopravy, se šíří celou Evropou. Právě s ohledem na potřebu snižování emisí skleníkových plynů tak pohodový víkend v Londýně pro mnohé může nabýt zcela nových obrysů – s devastujícími dopady na klima. „Čím více chápete klimatické dopady létání, tím více se cítíte provinile, kdykoliv nasednete do letadla,“ tvrdí Anna Hughes, která je iniciátorkou britské kampaně za omezení létání, Flight Free 2020.

Co je „slow travel“?

Možná jste se již setkali s termínem „slow fashion“ – označením pro udržitelnou módu, která je pravým opakem distribuce oblečení (nezřídka, i s ohledem na kvalitu, krátkodobě použitelného) prostřednictvím low-costových řetězců. Slow travel, tedy „pomalé cestování“, pak odkazuje k témuž, jen na poli dopravy. V praktické rovině se jedná o promyšlené plánování cest tak, aby nebylo třeba užít letadlo. A ruku na srdce – v některých případech si právě takové „pomalé cestování“ člověk vlastně užije mnohem více.

Jede, jede mašinka

Když se oprostíme od skutečnosti, že letadlo platí za nejrychlejší dopravní prostředek, tím nejefektivnějším způsobem cestování – minimálně napříč Evropou – je samozřejmě vlak. Především vysokorychlostní vlaky mají v tomto případě obrovský potenciál a mohou omezit využití pravidelných leteckých linek až o 80 %.

Aby byl rozdíl v dopadech na klima mezi cestováním letadlem a vlakem patrný, lze jako příklad zvolit zpáteční let z Londýna do Moskvy. Právě ten dokáže člověku „spolknout“ celou pětinu jeho ročního „uhlíkového rozpočtu“. Ten zahrnuje množství uhlíku, který by měl každý člověk emitovat kolem roku 2030 tak, aby bylo možné zabránit nebezpečnému globálnímu oteplování.

Švédsko budiž příkladem

Hnutí, které pracuje se studem z létání, vzniklo v roce 2017 ve Švédsku – tehdy tamější zpěvák Staffan Lindberg veřejně oznámil, že se v zájmu klimatu rozhodl přestat využívat leteckou dopravu. Mezi další zastánce hnutí patří i švédská operní pěvkyně Malena Ernman, matka klimatické aktivistky Grety Thunberg. Zatímco právě aktivity studentky Grety problematiku pomohly zviditelnit, v některých kruzích vyvolaly také hluboké opovržení. Přesto minimálně ve Švédsku mají v ochraně planety jasno – a již mají také první výsledky. Provozovatel desítky švédských letišť Swedavia totiž v prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenal meziroční pokles cestujících, jejichž počty jinak celosvětově stále narůstají.

Švédskem se však začínají inspirovat i další země, Británie spouští kampaň Flight Free 2020, zapojuje se také Kanada, Belgie či Francie. Podle odborníků na klima je samozřejmě jednou věcí omezení soukromých cest, druhou pak cest služebních, které jsou v rukou zaměstnavatele. I firmy by proto měly začít pomýšlet na změnu. Jak uzavírá akademička a odbornice na změny klimatu, Alice Larkin, je možné, že za pár let se budeme smát tomu, jak jsme třeba kvůli pracovní schůzce úplně zbytečně obletěli půlku světa…

Zdroj: bbc.co.uk