Skalní masiv Bandiagara obývá kmen Dogonů a prostor, kde žijí, je zařazen mezi světové dědictví UNESCO. Dogoni používají vlastní jazyk a nyní již nejsou tak uzavření, jak bývali.
Příchod Nommů
Kmen Dogonů disponuje kulturou, která se zásadně liší od kultury ostatních národů v této oblasti. Významnou roli v něm hraje mýtus o stvoření, v němž figuruje mimozemská rasa Nommů, která měla podle Dogonů přiletět na Zemi před mnoha lety z hvězdné soustavy Siria. Podle dogonské ústní tradice přišli Nommové, obojživelní mimozemšťané , z oblasti provázející Sirius, hvězdu na obloze. Dnes se jí říká Sirius B a jde o hvězdu, která není viditelná pouhým okem – západní astronomové ji objevili až v polovině 19. století.
Sirius B
Podle Dogonů přistáli Nommové na Zemi v arše, která rotovala, spouštěla se na povrch z nebe a způsobovala strašlivou bouři a vítr. Ti, kteří jsou přesvědčeni, že Dogoni pocházejí vlastně ze starého Egypta, poukazují na vypodobnění a odkazy na podobné obojživelné bytosti také v babylonských, akkadských a sumerských mýtech. Ale hlavně – se Siriem je spojována egyptská bohyně Isis.
Podle Dogonů jim Nommové nepředali jen vědomosti o Siriu B, ale tak další významné astronomické informace, a to dlouho předtím, než je pozorováním získali vědci a astronomové na Západě. Nommové Dogonům řekli kupříkladu o čtyřech hlavních měsících Jupiteru, Saturnových prstencích a o tom, že planety obíhají kolem Slunce.
Moderní výzkumy
Příběh Dogonů se dostal do širšího povědomí v roce 1977 díky knize Roberta Templea Záhada hvězdy Sirius, v níž autor vychází z výzkumu přímo mezi Dogony, jemuž se ve 30. letech 20. stoleí věnoval francouzský antropolog Marcel Griaule. Jelikož se hvězdné uspořádání Siria objevuje už ve 400 let starém dogonském kodexu a tento národ už od 13. století slaví každých 60 let v souvislosti s cyklem Siria slavnosti zvané sigui, existují mnozí, kteří věří, že záznamy Dogonů o jejich dávném kontaktu s inteligentními mimozemšťany musejí být pravdivé.
Dogonské mytologii také odpovídají nedávné astronomické objevy, což jen prohlubuje spekulace, že na jejich příbězích by mohlo být něco pravdy. Podle dogonských legend obíhal Sirius B kolem třetí hvězdy v soustavě Siria. V roce 1995 publikovali v prestižním mezinárodním časopise Astronomy and Astrophysics francouzští badatelé Benest a Duvent článek nazvaný: „Je Sirius trojvězda?“ Tuto hypotézu doposud nikdo nevyvrátil.
