Lékař ví o svých pacientech nejen vše, co se týká jejich zdravotního stavu, ale mnohdy také podrobnosti z jejich soukromého života. Jedná se tedy o velice citlivé informace. Jak s nimi musí zacházet?
Lékařské tajemství
Zachování lékařského tajemství je nejen jednou z hlavních morálních zásad práce lékařů, ale je také přímo stanoveno zákonem, který uvádí, že poskytovatel lékařské péče je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Poskytovatelem lékařské péče se myslí nejen samotný lékař, ale také sestřičky, laborantky, fyzioterapeuti atd. Tuto povinnost musí dotyčný respektovat i poté, co ve zdravotnictví již nebude pracovat. Mlčenlivost se vztahuje na všechny informace, tedy nejen na ty týkající se samotného zdraví, ale také soukromého rázu.
Kdy mlčenlivost neplatí
Ze zákona existuje několik výjimek. Mezi hlavní patří např. tyto: sdělení údajů pro potřeby trestního řízení (např. podezření, že pacient je obětí týrání), dále při plnění zákonné povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu (např. podezření, že pacient spáchal nebo se chystá spáchat násilné přepadení) nebo ve sporu mezi lékařem, zdravotnickým zařízením a pacientem (např. lékař vám píchne injekci, aby vás nebolelo koleno, a vy pak dva měsíce nejste schopni normální chůze).
Zaměstnavatel chce vědět, co vám je
Informace o vašem zdravotním stavu může lékař předávat třetím osobám (až na výjimky) pouze na základě vašeho výslovného souhlasu. Bez vašeho souhlasu nesmí lékař vašeho zaměstnavatele informovat o vašich nemocech. Léčíte-li se na deprese, zaměstnavatel by se tuto informaci neměl vůbec dozvědět. Nemůže tedy volat vašemu lékaři a ptát se, s čím marodíte a na jak dlouho to ještě vidí. (V rámci dobrých vztahů na pracovišti je však slušnost zaměstnavateli alespoň přibližně nastínit, na jak dlouho s vámi nebude moci v práci počítat.) Rovněž v nemocenském lístku v části pro zaměstnavatele se diagnóza nevyplňuje. Na druhé straně však zaměstnavatel musí vědět, zdali jste schopni vykonávat danou pracovní činnost, takže před přijetím do pracovního poměru má povinnost zajistit vaši vstupní pracovní prohlídku. Rovněž v průběhu pracovního poměru má nárok na informaci, jestli danou práci jste schopni vykonávat, to ovšem neznamená sdělení vašich konkrétních diagnóz.
Porušení mlčenlivosti
Pokud dojde k porušení mlčenlivosti, máte možnost podat stížnost nadřízenému dotyčného, popř. zřizovateli zdravotnického zařízení. Pokud se jedná o lékaře, pak můžete kontaktovat Českou lékařskou komoru. Problém lze také řešit soudní cestou, a to podáním občanskoprávní žaloby na ochranu osobnosti. Většinou je ale lepší pokusit se řešit spor mimosoudně.
