Dnes nám již může význam kostnic unikat. Skutečné ostatky lidí zde tvoří obrazce – kostnice jsou totiž místem značně morbidním, ale jde o ohromný zážitek.
Praktický význam kostnic
Kostnice ovšem vznikaly ve své době (hlavně od 13. století) hlavně z praktických důvodů, když již nebylo dost místa na hřbitovech. Nenacházejí se jen u nás, ale po celé Evropě. Po určené době byli jednoduše mrtví vykopáni z hrobů a na jejich místo pohřbeni další nebožtíci. Kosti se pak přemístily do kostnic, kde zároveň připomínaly lidem, jak život pomíjí, což dosvědčují nápisy, které ostatně i dnes zdobí mnoho hřbitovů: „Co jste nyní vy, byli jsme i my. Co jsme nyní my, budete i vy.“
Za císaře Josefa II, tedy v 18. století, se mnohé změnilo – bylo nařízeno, aby se kosti zakopávaly do země.
Kostnice v Kutné Hoře Sedlci
Ovšem jedním z nejvíce podivuhodných míst nejen pro nás, ale pro celou Evropu, je kostnice v Kutné Hoře Sedlci. Je to vlastně podzemní kaple hřbitovního kostela Všech svatých, který tvořil kdysi součást cisterciáckého kláštera ze 12. století.
Na zdejším hřbitově bylo v roce 1318 po morové ráně pochováno přes 30 tisíc nebožtíků a v době husitských válek přibylo dalších 10 tisíc. Kostel byl v 15. století zrušen a obrovské množství kostí bylo přemístěno do podzemní kaple, kde prý je jeden z mnichů poskládal do pyramid.
Rekonstrukce a změna majitele
Na počátku 18. století došlo k rekonstrukci kostela i kláštera. Postaral se o ni proslulý architekt Jan Blažej Santini. Zlomovým obdobím, jak již bylo uvedeno, byla doba císaře Josefa II., který přišel s církevní reformou – byla zrušena většina klášterů. Zdejší prostory odkoupila rodina Schwarzenbergů, která nechala podzemní kostnici naaranžovat do dnešní bizarní podoby.
Tímto dílem byl pověřen řezbář František Rint z České Skalice. Ten kosti nejprve vybělil vápnem a posléze rozmístil – kostmi jsou ozdobeny klenby a sloupy, z kostí je sestaven obří lustr a vůbec veškerá výzdoba je kostěná. Z kostí je dokonce i Schwarzenberský erb. Zkrátka celé je to dosti děsivé.
Celkově má jít o pozůstatky zhruba 40 tisíc osob. Ovšem kostnice v Sedlci není jediná u nás. Podobnou výzdobu najdeme i ve Křtinách v chrámu Panny Marie, v Letařovicích nebo v Mělníku a v Brně.
Mělnická kostnice
Mělnická kostnice patří s tou sedleckou k největší u nás. Je umístěna v kryptě kostela sv. Petra a Pavla a sloužila svému účelu do roku 1775, kdy byl zrušen hřbitov u kostela. Kosti měly být pohřbeny do země, v Mělníku to však řešili mazaně – zazdili okna a vchod do kostnice. Při opravách kostela v letech 1891 – 1892 byl ovšem vchod znovu otevřen a po restauraci kostela v letech 1913 – 1916 začal studovat kosti antropolog Jindřich Matiegka, profesor Karlovy univerzity. Se svými pomocníky připravili kostnici jak pro studijní účely, tak pro návštěvy veřejnosti. Jsou zde rozmístěny pozůstatky asi 15 tisíc osob.
