Schizofrenie. Člověk s touto nemocí vnímá svět jinak

Ilustrační foto

Proč schizofrenik nevnímá svět stejně jako většina lidí? A jak jej vlastně vnímá? Má rozdvojenou osobnost? Co od něho můžeme čekat?

Závažné psychické onemocnění

Schizofrenie je jedno z nejzávažnějších psychických onemocnění. Řadí se k tzv. psychózám. To znamená, že dotyčný ztrácí kontakt s realitou, a v důsledku toho také schopnost běžné komunikace a samostatného fungování v běžném životě. Nemoc totiž vážně narušuje psychické funkce jako je vnímání, myšlení, city a pocity. Lidé si často myslí, že se jedná o rozdvojení osobnosti, tedy že nemocný má v sobě jakoby dvě protichůdná já – jedno dobré a druhé špatné. Takto to ovšem není. Samotný název nemoci znamená v překladu rozštěpení mysli. Poukazuje na stav, kdy jednotlivé psychické funkce přestanou vytvářet harmonický celek. Jednou z příčin je celá řada abnormalit co se týká fungování a struktury mozku.

Zkreslení reality

Lidská psychika je nepředstavitelně složitý systém. Pokud se v tomto soukolí jen něco málo pokazí, může to mít nedozírné následky. Schizofrenie bývá často provázena např. halucinacemi. Halucinace jsou výsledkem poruchy vnímání (vnímání je psychická funkce). Postižený člověk např. vidí lidi (zrakové halucinace), slyší hlasy (sluchové halucinace), nebo cítí kouř (čichové halucinace), i když v jeho přítomnosti nikdo není, v okolí je dokonalé ticho a ve vzduchu není po kouři ani známka. Jeho mozek právě v důsledku nemoci totiž zpracovává smyslové vjemy, které se nezakládají na pravdě.

Zkuste se vžít do světa nemocných

Jak to přiblížit zdravým lidem? Sami jste určitě někdy zažili situaci, kdy jste nebyli schopni se stoprocentní jistotou říct, jestli jste uslyšeli nějaký tichý zvuk nebo se jednalo jen o výplod vaší fantazie. Třeba když jste v noci úplně sami ve velkém domě a nervózně číháte na sebemenší podezřelý zvuk. Říkáte si: „Zavrzalo schodiště, nebo se mi to jen zdálo?“ I vás může vaše mysl oklamat. Mozek schizofrenika takto klame a činí to velmi přesvědčivě, takže mu nemocný věří. Naopak nevěří těm, co mu jeho pravdu vyvracejí. Nemocný může tedy „skutečně“ vidět či slyšet člověka, který mu vyhrožuje nebo na něho usilovně křičí. A on se zachová adekvátně situaci. Takže se třeba zamkne do pokoje nebo popadne nůž a připraví se k útoku. Pro ostatní, kteří nikde nikoho nevidí, tudíž vědí, že se není čeho bát, se jedná o nepochopitelné chování. Pokud se ale vžijeme do role ohroženého člověka, pak nám už toto chování může dávat alespoň částečně smysl.

Co očekávat od nemocných

Nemocní se často více či méně odlišují od normálu. Mnohdy záleží na tom, v jaké fázi nemoci se nacházejí. V období ataky bývá chování zpravidla dosti nápadné, ale v období ústupu nemoci může být pro nezasvěceného dokonce i velmi obtížné rozeznat, že daný člověk má nějaký závažný zdravotní problém. Obecně se dá říci, že chování těchto lidí může být dosti nepředvídatelné, jejich nálady se mohou poměrně rychle střídat a způsob myšlení může být z pohledu běžného člověka velmi netradiční. Je však třeba si uvědomit, že jejich vnitřní svět je provázen smutkem, depresemi, úzkostmi, nedůvěrou a mnoha jinými sužujícími pocity, které s sebou jejich nemoc přináší. Jste-li např. jejich soused, pak jeden den můžete spolu vycházet jako nejlepší přátelé, zatímco druhý den vás dotyčný ani nepozdraví. Důvodem může být jeho špatné psychické a fyzické rozpoložení nebo pocit, že jste se na něj  urážlivě podívali, protože nemocní mohou trpět nadměrnou vztahovačností.

Jsou tito lidé nebezpeční?

Z obrazu, který nám poskytují média, se lze domnívat, že téměř každý člověk s touto nemocí je automaticky agresivní násilník. Nicméně není to pravda. Pokud se pacient léčí a podaří se pro něj sestavit léčbu na míru (většinou kombinace léků a psychoterapie), pak pravděpodobnost, že by dotyčný někoho agresivně napadl, je minimální. Problém bývá právě u lidí, kteří se neléčí nebo se léčí jen sporadicky, a dále těch, kteří užívají alkohol nebo drogy. Kromě agresivního chování existuje také reálné nebezpečí, že dotyčný založí požár nebo se bude toulat, a v zimě umrzne nebo ho přejede vlak. Rovněž může hrozit nebezpečí sebevraždy.