Slyšeli jste již o tajné společnosti svobodných zednářů? Tuto organizaci je též možno znát pod názvem Řád svobodných zednářů. Jelikož je svobodných zednářů na světě podle odhadu kolem čtyř milionů a literatura o nich obnáší více než 60 tisíc svazků, lze říci, že tato „tajná“ organizace patří k nejlépe známým společnostem vůbec.
Nejasný vznik
Vzdor mnohaletému zkoumání historiků, zastánců teorie spiknutí a dalších, zůstává prapůvod svobodného zednářství zahalen tajemstvím. Soudí se, že vzniklo snad během 14. století, ale záznamy o činnosti prvních zednářů jsou velmi skoupé. Možná právě proto, že je tak málo dokumentů a z nich vyplývajících faktů, vyrojilo se o původu společnosti tolik divokých spekulací a legend.
Středověcí kameníci
Podle široce sdíleného pojetí je počátek tohoto společenství třeba hledat v cechovních řemeslnických tradicích středověkých kameníků. V dobách, které znamenaly rozmach staveb katedrál a kostelů, ale i hradů, patřili šikovní kameníci k řemeslníkům nadmíru ceněným. Staveniště byla ale nebezpečnými místy k práci a v případě smrtelného úrazu kameníka nebyl nikdo, kdo by se postaral o jeho rodinu.
Proto se prý kameníci začali sdružovat do skupin, které se měly o případné pozůstalé postarat. Tito kameníci byli známi jako „praktikové“ – profesionální řemeslníci a umělci. Aby bylo zajištěno, že kameník cestující od stavby ke stavbě je skutečně tak kvalifikovaný, jak o sobě tvrdí, cechy si vymyslely různé tajné značky, hesla a tajná pravidla, podle nichž se navzájem dorozumívali.
Zednářské lóže
Moderní svobodní zednáři ostatně dodnes užívají terminologii běžnou ve středověkých kamenických ceších. Kupříkladu se scházejí v „lóžích“. To jsou dnes často velké budovy s velkými sály, dříve ve středověkém řemeslnickém cechu kamenickou lóži představovala dřevěná chatrč, která byla přilepená jako provizorní útulek ke zdi budovy, která se právě stavěla.
V ní se také zednáři scházeli. Moderním lóžím stojí v čele funkcionář zvaný ctihodný mistr, kdy slovo mistr znamená vysoce kvalifikovaný – kamenický mistr ve středověku patřil k nejzručnějším a nejzkušenějším pracovníkům na stavbě.
Legendy i prominenti
O svobodném zednářství můžeme říci, že má dvojí dějiny: jedny reálné, byť tajemné, a druhé legendární. Tyto legendy mají symbolický význam, neměly by se tedy brát doslova. Nejznámější takovou legendu je zřejmě ta o Hiramu Abifovi, který měl postavit Šalamounův chrám.
Svobodné zednářství také vždy přitahovalo prominenty. V posledních třech stoletích byli členy tohoto bratrstva američtí prezidenti, senátoři a předsedové Nejvyššího soudu, britští ministerští předsedové, členové britské královské rodiny, armádní generálové i šéfové policie a mnoho dalších. Proč? Zřejmě proto, že vstupem do této organizace získávají ambiciózní lidé příležitost k navázání užitečných kontaktů, které jsou pro obě strany výhodné.
