Lovci mamutů se začali v moravských lokalitách jako Dolní Věstonice, Předmostí, Pavlov a Petřkovice usazovat asi před 30 tisíci lety. Mamuti se vyvinuli v Africe asi před půl druhým milionem let.
Mamuti zřejmě nepadali do jam
Dlouho panoval názor, že lovci chytali mamuty do vyhloubených velkých jam zakrytých větvemi, podle nejnovějších výzkumů tomu však tak nebylo. Zdá se, že je lovili pomocí kulatých a dlouhých hrotů mířících do břišní dutiny.
Neandrtálci
Je považováno za jisté, že vedle lovců mamutů žili i neandrtálci (považovaní za příslušníky slepé vývojové větve), kteří se vyvinuli v Evropě a na Blízkém východě, zatímco moderní člověk v Africe.
S lovci mamutů si asi moc nerozuměli, přesto na základě výzkumů vyšlo najevo, že DNA moderního člověka obsahuje asi 2% či dokonce 4% neandrtálského genu. Neandrtálci prý vymizeli asi před 25 tisíci lety – údajně za to může fakt, že měli velké oči, což jim sice umožňovalo lepší vidění v noci, ale na druhé straně museli využívat na zpracování zrakových vjemů velkou část mozku.
Věstonická venuše
Lovci mamutů ovládali výrobu keramiky, což dokazuje především soška Věstonické venuše, která je nejstarší keramickou lidskou soškou na světě. Její objev vyvrátil domněnku, že keramika nebyla v době paleolitu ještě známa.
Je vysoká 11,5 cm a v bocích 4,3 cm široká, byla uhnětena z hlíny a vypálena v ohni. Mezi jihomoravským Pavlovem a Dolními Věstonicemi ji objevil tým archeologa Karla Absolona (1877 – 1960) v červenci roku 1925.
Symbolizovat má zřejmě kult ženy-matky. Slavná je přesto (nebo vlastně právě proto), že už není žádná mladice – její vznik je datován do období 29 000 – 25 000 let př. Kr. Figurky zvířat a lidí byly většinou vzápětí po vytvoření zničeny změnou teploty v ohništi, ale naše věstonická krasavice přežila.
Může být realistická, protože zatímco muži tehdy dorůstali výšky přes 180 cm, ženy jen kolem 155 cm, ovšem měly širokou pánev. Na zadní straně sošky jsou ostatně rýhy, které zřejmě znázorňují tukové zářezy.
Soška je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně a je vystavována pouze ojediněle, jako kupříkladu nyní v Olomouci. Její hodnotu stanovili američtí starožitníci na 40 milionů dolarů.