Panenský Týnec: Potřebujete vzpruhu pro duši? Tento gotický chrám s divokou historií patří k nejmystičtějším místům u nás

Panenský Týnec

Zdá se vám, že váš život válcuje? Může být lépe – na Lounsku se nachází obec Panenský Týnec a tam nalezneme monumentální zdi nedostavěného gotického chrámu. Toto místo  je známo svoji léčivou silou, a to přesto, že stavba nebyla nikdy dokončena. Je to tu tak působivé, že byli zaujati i někteří filmaři, za všechny můžeme jmenovat režiséra F. A. Brabce, který zde natáčel některé scény filmu Kytice.

Prapůvodní osídlení

Zdá se, že tu sídlili Keltové a předkřesťanští Slované, a je možné, že zdejší chrám měl vyrůst na posvátné půdě dávných pohanských svatyní. To by jen zesílilo tak mocnou duchovní sílu tohoto místa.

Pozitivní zóna

Podle různých měření v nitru chrámu pozitivní energetická zóna tvarem připomíná kříž a dosahuje prý nejvyššího možného stupně osm. Návštěva je ale přínosná i pro ty, kteří jsou k paranormálním jevům skeptičtí – jsou tu přece jen pozůstatky úchvatné stavby, která ohromí.

Totiž už pohled na skvostný, i když dnes již omšelý gotický portál dává tušit, že nás za jeho zdmi čekají neobvyklé zážitky – a nespočívají jen v obdivu nad dovedností stavitelů, ale i ve schopnosti místa příznivě ovlivňovat naše duševní rozpoložení. Kéž by i vám návštěva přinesla větší elán a optimismus do života!

Divoká historie

Původně obec patřila kladrubským benediktinům, ale poté, co osadu získali Žirotínové, založili tu někdy kolem roku 1280 klášter klarisek, podle nichž nakonec ves získala přídomek Panenský. Tradice vypráví, že v klášteře na konci života pobývala krátce i sv. Anežka (13. století), sestra krále Václava I. V roce 1382 klášter vyhořel. Byl obnoven ve stylu lineární gotiky, v 15. století však klášter vypálili lounští husité a jeptišky pobili.

Jsou tu někde ostatky sv. Anežky?

V roce 1420 se do opravených budov uchýlily klarisky z pobořeného Anežského kláštera v Praze a dokonce se hovoří o tom, že s sebou vzaly vzácnost – dřevěnou truhlu s ostatky Anežky Přemyslovny a někde v okolí ji ukryly. To je ale pouhá spekulace.

Necitlivé zásahy

Žirotínové sice chrám opravovali, ale obnova skončila roku 1443 a chrám byl zanechán osudu, roku 1467 Žirotínové vymřeli. V 17. století byl klášter opět zpustošen, tentokráte Švédy, ale to už v něm klarisky natrvalo nesídlily.

V 18. století se stal novým majitelem panství pražský kupec Jan Tuscany, který nechal zdejší kapli a zároveň hrobku Žirotínů přestavět na obydlí pro hospodářského správce panství. Přitom nechal kosti členů tohoto starobylého rodu zakopat pod vnějším schodištěm. Duch pana Plichty st. ze Žirotína to však přijal nonšalantně a prý dál střeží atmosféru místa.