Lékař Johann Wier v 16. století přesně stanovil hierarchii démonů

Znalci démonologie, žijící mezi 15. a 17. stoletím, probádali druhy, vnější podoby, jména a činnosti démonů. Uznali lidové pověry, tradice nebo zvyklosti, které vycházely z pololidového proudu tzv. grimoires.

Hierarchie

Lékař Johann Wier v 16. století měl dobré úmysly – nelíbil se mu sílící proud honů na čarodějnice – a tak podal seznam ďáblů, aby byl svým způsobem narušen takovým vyzrazením satanský monopol. Rozčlenil démony do andělských hierarchií podle schématu, které předtím Pseudo-Dionysius Areopagita použil pro anděly. Každému démonu u Wiera souží houf nižších démonů a tyto houfy se nazývají legie (tento výraz byl použit ve vztahu k démonům již v textu evangelia).

Bylo stanoveno přesně 68 jmen démonických knížat, počet legií však kolísá. Králem má být v tomto smyslu Bael s 66 legiemi. Další jsou kupříkladu Agares, Barbatos, Naberus, Cerberus a jiní, přičemž mívají různý počet legií (většinou kolem 30).

Popis démonů

Ještě poutavější je Wierův popis démonů, kdy označil jejich atributy a vlastnosti: uveďme třeba Bitru, velkého knížete, který se dokáže proměnit v nádherného muže, nebo démona Bune, který je mocným vévodou, jenž nechá promlouvat zemřelé – může zároveň člověku poskytnout jakékoliv bohatství a vědomosti. Někteří démoni samozřejmě přijímají i ženskou podobu.

Antikrist

Antikristova definice jako taková není jednoznačná – v textech je představován jako pravý démon, nebo jako syn démona (filius diaboli), či postava stojící při posledním soudu proti Kristu – nebo také jako člověk, do něhož se démon vtělil.

Časem se celá věc poněkud upřesňuje: Antikristovo ztvárnění posléze přejde do ikonografie a také jsou mu přisuzovány rozličné činy i dějinné události. V době prvních křížových výprav brání Antikrist osvobození Svatého hrobu. Někteří učenci zase uvěřili, že Antikrist bude na zemi synem nějakého biskupa a jeptišky. To vše jsou ovšem příklady nejrůznějších názorů a ztvárnění.