Dříve než na nás stihne zaútočit koronavirus, zničíme se panikou sami

Ilustrační foto

Pokud by platilo, že koronavirus je nebezpečný zhruba jako chřipka, jedná se o onemocnění, které vystaví organismus člověka zatěžkávací zkoušce. Nicméně pokud místo racionálních opatření, začneme lavinově šířit paniku, celou situaci pouze zhoršíme a postavíme sami sebe do pozice laciné oběti.

Panika a její hrozba

Média neustále přinášejí aktuální informace o šíření koronaviru, což je v pořádku. Je to jejich práce. Také přinesly záběry prázdných obchodů a vylidněných ulic, například z Itálie. A naše reakce? Ve čtvrtek 27.2. v 9 hod ráno (kdy v ČR nebyl potvrzen ani jeden případ aktuální nákazy koronavirem) před jednou nejmenovanou ostravskou prodejnou Penny Marketu stáli lidé frontu na nákupní vozíky. (A zdaleka to nebyla ojedinělá situace.) Obchod byl přeplněný nervózními lidmi, kteří se drali k regálům se zbožím, jako by se následující den očekávalo vypuknutí hladomoru. Prodavačky měly co dělat, aby stihly doplňovat zboží do regálů. Ačkoli bylo ráno, v jejích obličejích byla znatelná únava a nervozita. Nervózní a někdy dokonce i mírně agresivní byli ovšem také zákazníci, vždyť bojovali o to, aby v příštích dnech „neumřeli“ doma hladem. Nutno dodat, že následující den nákupní horečka polevila – před obchodem stály opět volné nákupní vozíky a uvnitř bylo stále zboží.

Černý scénář panického chování

Pokud by ovšem taková panika nastala plošně, včetně skupování léků v lékárnách, hygienických potřeb v drogériích a zásobování se pohonnými hmotami, protože všichni by si nárazově pořizovali zásoby převyšující několikanásobně množství, které potřebují, pak by v zemi zavládl chaos ještě dříve, než by virus k nám dorazil. S tímto chováním by šel ruku v ruce rozvoj „černého“ trhu, což už ostatně vidíme u roušek. Někteří podnikavci je prodávají zejména na internetu za mnohonásobně vyšší hodnotu, popř. nabízejí šátky a roušky, které nás proti koronaviru zázračně ochrání. A to za rovněž zázračné ceny. Ceny potravin, drogérie a některých léků by díky nedostatku stoupaly, ovšem při stejném, ne-li nižším příjmu obyvatel. V této atmosféře by samozřejmě vzrůstal mezi lidmi pocit napětí a strachu, což obecně u lidí zvyšuje sklony nepřiměřenému jednání, např. v podobě agresivity a zvyšuje se počet trestných činů.

Kdyby se události odvíjely podle tohoto černého scénáře, virus nás zastihne již předem vysílené strachem, sháněním nejrůznějšího zboží a stoupající agresí ve společnosti. Pak se staneme mnohem snadnější kořistí, než když bude naše tělo v dobré kondici připravené k boji o vlastní zdraví.

Naučme se pracovat s informacemi

Média, a dnes už do nich patří také internet, více či méně objektivně informují o dění. Na druhé straně ovšem také neustále bojují o svou sledovanost. Je tedy jasné, že místo aby přinesly sto snímků o fungujícím (a tedy ničím nezajímavém životě), raději přinesou zprávu o výjimečných událostech. Je pouze na příjemci, jestli je schopen si ji zasadit do širších souvislostí.

Typickým příkladem je „rouškový paradox“, o kterém jsme již psali, tedy panické skupování roušek, které zdravého člověka ochrání před nákazou jen minimálně. Dalším příkladem je to, že se na příchod koronaviru v panice předzásobujeme vším možným, ale každoroční příchod chřipky naprosto opomíjíme. Přitom loni bylo V ČR s vážným průběhem chřipky hospitalizováno v nemocnicích téměř 700 lidí a přibližně 260 jich v souvislosti s chřipkou zemřelo. Letošní chřipková sezóna měla přibližně na konci prvního únorového týdne na svém kontě cca 1 757 nemocných na 100 000 obyvatel, což by v přepočtu na celkovou populaci ČR znamenalo téměř 180 000 nemocných. Lékaři uvádějí, že s chřipkou nějakým způsobem každoročně souvisí 1 500 až 2 000 úmrtí v ČR. Rozhodně se nejedná o zanedbatelná čísla. Většinou je však přecházíme s klidem. Nechováme se někdy opravdu poněkud paradoxně?