Nouzový stav nejen v republice, ale i v nás samotných. Jak se nepoddat obavám

Domov se proměnil v kancelář, školu a jídelnu zároveň. Pracovní stres a rodinné napětí se mísí dohromady. A k tomu spousta nejistot. To, co platí dnes, zítra už platit nemusí. Jak se postavit strachu, který se vkrádá do našich myšlenek a snaží se tam nenápadně, zato na co nejdéle, usadit? I v běžném životě zažíváme období, kdy nás trápí nejrůznější starosti a obavy. Nyní k nim však přibyla další veličina, a to v podobě lockdownu. Někteří ho pocítí více, jiní méně, ale dotkne se každého z nás.

Strach – dobrý sluha, zlý pán

I když to tak na první pohled nevypadá, schopnost cítit strach je velký dar. Strach nás totiž chrání. Brání tomu, abychom se bezhlavě vrhali do situací, které pro nás mohou být nebezpečné. Když nejsme dobří plavci, bojíme se plavat ve velké hloubce daleko od břehu, protože máme strach, že se utopíme. A tato obava je docela na místě. Problém je, pokud nás strach začne omezovat příliš. Pokud nás začne brzdit i v situacích, které jsou pro nás sice náročné, ale které bychom byli ještě schopni vlastními silami zvládnout.

Nouzový stav nejen v republice, ale i v nás samotných

Domov se proměnil v kancelář, školu a jídelnu zároveň. Pracovní stres a rodinné napětí se mísí dohromady. A do toho zmatku onemocní váš rodič, takže přibydou cesty k lékaři, nákupy pro něj a pohotovostní služba na telefonu. Nebo přijde jiná “jobovka”. Den je pouze sledem povinností a do postele jdete s hlavou plnou obav, co vám přinese zítřek. Jenže právě tyto obavy vás připraví o to nejcennější – o spánek, který by vám dal novou energii, o schopnost pociťovat radost, která by vám dala sílu překonávat další překážky. A pokud se tento kolotoč bude takto „točit“ dlouho, nakonec nějaký bacil bezpracně uloví právě váš vyčerpaný organismus.

Jak čelit obavám

  • Dejte si „time out“. Pokud se dozvíte špatnou zprávu nebo vás jen sevře vnitřní neklid, pak si dopřejte oddech, abyste se mohli fyzicky uklidnit. Dělejte alespoň chvíli  něco, co vás odpoutá od dané obavy a co je vám pokud možno příjemné. Naordinujte si krátkou svižnou chůzi na čerstvém vzduchu, udělejte si dobrý čaj nebo si dejte sprchu. Pokud se přidají nepříjemné tělesné známky paniky jako např. pocení a bušení srdce, nedovolte jim, aby vás vyděsily ještě více. V podstatě strach vygeneruje jen další strach a zhoršení všech příznaků. Snažte se dýchat pravidelně a zrychlený dech vědomě zpomalit.
  • Nepotlačujte slzy. Rozhodně není dobré potlačovat emoce, které potřebují jít ven. Dejte průchod slzám (třeba až budete sami v soukromí).
  • Pokuste se o reálný náhled. Většinou se stává, že při vlastním ohrožení se nám skutečnost jeví horší, než opravdu je. Zkuste si utřídit fakta. Mnohdy pomáhá představit si tu nejhorší variantu a přiřadit k ní pravděpodobnost, že nastane.
  • Připravte si nouzový plán pro případ těch horších variant. Například pouvažujte, kdo vám může pomoci s péčí o nemocného rodiče. Zjistíte, že existují pečovatelské služby nebo dobrovolná pomoc v době pandemie. Jakmile budete mít alespoň nějaké záložní řešení, uleví se vám.
  • Nesnažte se zvládat vše na 100 %. Vaše rodina nemusí mít každý den oběd o třech chodech. To, že vaše dítě nebo partner pomyje nádobí a dá věci do pračky, není rozhodně forma domácího násilí ani vizitka špatného rodiče. Naučte se říkat „ne“.
  • Odpočívejte a hýbejte se. Ve vypjatých situacích je odpočinek důležitější než kdy jindy. Mějte alespoň chvilku pro sebe a dělejte něco, co vás baví (čtěte, dívejte se na komedie nebo skládejte modely letadel). A několikrát týdně si naordinujte pohyb.
  • O svých obavách mluvte. Platí, že sdílená starost, je poloviční starost. Pečlivě si ovšem vybírejte, s kým své problémy budete sdílet.