Přízraky stopařů: Existuje celá řada případů, kdy lidé zastavili opravdu podivnému stopujícímu

Ilustrační obrázek

Vypráví se, že duchové zemřelých setrvávají na silnici v místě, kde přišli o život při autonehodě. Dělí se v zásadě na dvě skupiny: v prvním případě auto narazí do nějaké postavy a ubohý řidič si myslí, že přejel živou osobu. Vystoupí z auta, ale po těle nenajde asi stopu. Druhou skupinou jsou případy, kterým se začalo říkat přízrak stopaře. Duch si stopne auto, může si dokonce povídat s řidičem, pak však náhle zmizí.

Náhle zmizel

Typickým příkladem je příběh anglického řidiče Roye Fultona. Fulton se v říjnu roku 1979 vracel z hospody, kde soutěžil v šipkách, ovšem nic nepil. Po cestě domů zastavil mladému muži, který stopoval na opuštěné silnici u města Dunstable v hrabství Belfordshire. Stopař prý vypadal jako každý jiný člověk. Když se ho Roy zeptal, kam má namířeno, jen se usmál a mlčky ukázal před sebe. Když dorazili do města Toternhoe, Roy nabídl svému mlčenlivému pasažérovi cigaretu. Ten však náhle zmizel a ohromený Roy pak jen již mohl vyprávět svůj zážitek neméně ohromeným hostům místní hospody.

Vždy ve výročí

Dalším případem, který vzbudil nemalý zájem, byl případ z roku 1978, ke kterému došlo v Jižní Africe. V noci v dubnu vzal na dálnici blízko města Uniondale řidič Dawie Van Jaarsveld do auta stopařku. Po patnácti kilometrech zastavil, aby natankoval. Pak zjistil, že po dívce není v autě ani památky. Když se o celou věc zajímal víc, bylo mu řečeno, že před dvěma lety měl stejný zážitek také řidič Anton Le Grange. Později se zjistilo, že v obou případech šlo o ducha Marie Rouxové, která se v dubnu roku 1968 zabila při autonehodě v místě, kde se s ní Van Jaarsveld a Le Grange setkali. Oba muži ji poznali na fotografii. Duch této dívky se tu ostatně zjevuje vždy kolem výročí její smrti.

Určité silnice

Stává se, že určitý úsek nějaké silnice se stane místem podobných zážitků a začne se o něm říkat, že tam straší. Takovým místem je kupříkladu kopec Bluebell na dálnici A229 v hrabství Kent v Británii. Zprávy o paranormálních událostech, které se zde měly odehrát, se začaly objevovat v roce 1968 a týkaly se případů z obou výše uvedených skupin – falešných nehod i přízraku stopaře. Zdá se, že vše začalo autonehodou, ke které došlo v roce 1965 pod kopcem, a při které zahynula malá družička nevěsty. Od té doby byla holčička viděna několikrát, jak mává na auta a stopuje. Jeden ze svědků, Maurice Goodenough, tudy jel o půlnoci v červenci roku 1974, když náhle uviděl na silnici před sebou malou holčičku. Dítě zmizelo pod koly auta. Vystoupil a ihned volal sanitku a policii, když však přijeli, po nehodě nenalezli žádnou stopu. Záhada nebyla nikdy objasněna.

Dalším oblíbeným místem přeludu stopaře je úsek silnice A38 blízko města Wellington v hrabství Somerset. Ačkoliv jej spatřilo více svědků, zastavil mu jen řidič nákladního auta Harold Unsworth, a to hned několikrát. Na rozdíl od ducha, kterému zastavil Roy Fulton, s panem Unsworthem muž středního věku bez zábran hovořil a s poděkováním vystoupil na předem domluveném místě. Řidič si nevšiml ničeho zvláštního, až čtvrté setkání odhalilo podivnou pravdu. Tentokrát muž nenastoupil, ale poprosil, aby na něj Harold chvíli počkal, než si donese zavazadlo. Ten čekal dlouho, když se však muž neobjevil, čekání vzdal a odjel. Pak však na něj narazil znovu po pár kilometrech. Harold nedokázal pochopit, jak se tam dostal, přišlo mu to zvláštní, a tak tentokráte nezastavil. Když to stopař zjistil, vrhnul se mu pod kola. Harold okamžitě zabrzdil a vyskočil, k žádné nehodě ale nedošlo, místo toho uviděl asi 30 metrů za vozem známou postavu, která mu hrozila pěstí a o chvíli později se doslova vypařila.

Podobných případů existuje celá řada a moc se od sebe neliší. Je pochopitelně možné, že některé jsou pouze legendami. A další? Jsou to halucinace nebo parapsychologický jev?