Lépe vybavená ordinace praktického lékaře znamená pro pacienty větší pohodlí. Co zde nesmí chybět, a co je nadstandard?

ilustrační foto (zdroj shutterstock)

Jak to, že vaší sousedce její všeobecný praktický lékař natočí EKG nebo udělá CRP pěkně v pohodlí své ordinace, zatímco vám jen vypíše žádanku, a vy musíte jít na odběr krve do laboratoře a na EKG jet až na druhý konec města?

Odpověď najdeme v zákoně, a to ve vyhlášce č. 92/2012 Sb., která určuje základní vybavení zdravotnických zařízení. Příloha č. 2 vyhlášky stanoví jednak obecné požadavky pro ambulantní péči (ambulantní péče = není nutný pobyt v nemocnici, ale lékař vás ošetří ve své ordinaci) a jednak konkrétní požadavky pro jednotlivé specializace ambulancí.

Bez čeho se neobjede všeobecný lékař

Obecně k povinnému vybavení lékařskými přístroji v ambulancích patří např.: tonometr (tedy tlakoměr), fonendoskop („poslouchátko“), lékařský teploměr, osobní váha a výškoměr. Co se týká věcného vybavení, pak ordinace musí mít vyšetřovací lehátko. Konkrétně pro všeobecného praktického lékaře dále platí povinnost mít ve své ordinaci  optotypy (oční tabule sloužící k měření zraku),  vybavení k určení barvocitu (např. barevné mozaiky k určení schopnosti rozlišovat barvy a jejich odstíny) a glukometr (přístroj k měření tzv. cukru v krvi). Platí zde také omezení pro velikost čekárny. Její minimální plocha musí činit 10 m2.

Co musí mít v ordinaci dětský lékař

Praktický lékař pro děti a dorost musí mít ve své ordinace kromě povinného výše uvedeného základu váhu pro kojence, odsávačku, optotypy, pomůcky pro testování sluchu a fixace zrakem pro kojence. I zde platí minimální velikost čekárny, opět 10 m2.

Nadstandardní, ale stále častější

Z uvedeného vyplývá, že ani praktický lékař pro dospělé, ani pro děti není povinen mít ve své ordinaci přístroj na měření EKG nebo vybavení na měření hodnoty CRP či další přístroje. Je to samozřejmě otázka financí, protože zakoupení této lékařské techniky není úplně levnou záležitostí. Na druhé straně pokud lékař splní podmínky (např. požadavky na kvalitu vyšetření), může si nasmlouvat proplacení provedených výkonů zdravotními pojišťovnami, což je pro něj výhodné.

Nicméně mnoho lékařů své ordinace již těmito přístroji vybavuje, protože značně zrychlují možnost lékaře rozhodnout o aktuální léčbě pacienta. Například tzv. CRP vyšetření umožňuje z několika kapek krve z prstu rychle určit, jestli v těle probíhá zánět, případně je-li bakteriální nebo virové povahy. Test pomáhá předcházet zbytečnému předepisování antibiotik, která nejsou účinná na virové infekce.

Zdroj:

Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče