ČESKO – Včera v Česku laboratoře odhalily téměř 24 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Toto číslo nejenže je dvakrát vyšší než před týdnem, ale zároveň se jedná o nejvyšší víkendový přírůstek od počátku pandemie. Navzdory tomu se ale masivně se šířící nákaza (minimálně zatím) nijak významně neprojevuje v nemocnicích – dominuje u nás totiž nákaza variantou omikron, jejíž průběh v obecné rovině není tolik závažný jako v předchozích případech. Přesto by lékaři již brzy mohli mít v ruce další lék, který by situaci mohl ještě zlepšit. A na rozdíl od tzv. monoklonálních protilátek, které se nyní – právě v souvislosti s omikronem – ukazují jako zcela neúčinné, zabírá i na tuto novou variantu koronaviru. Jak tedy funguje Paxlovid, lék, který má formu tablet a má bránit závažnému průběhu, ale příp. i pomoci těm, u nichž k němu dojde?
Paxlovid jako nová naděje v boji proti koronaviru?
Ačkoliv prozatím se boj s koronavirem – pomineme-li očkování – omezoval na různá ad hoc řešení, nyní by se léčba těch, co se již nakazili, mohla přeci jen změnit a posunout kupředu. Evropská léková agentura totiž doporučila k podmínečnému schválení antivirotikum Paxlovid od společnosti Pfizer – lék je možné podat těm, kdo se koronavirem nakazili a onemocnění u nich již propuklo. Tableta je tedy určena k léčbě mírného až středně závažného průběhu covidu u dospělých a dospívajících, klinické studie však již naznačily, že účinek je patrný také u pacientů, u nichž se rozvinou i závažnější příznaky a je např. třeba i kyslík. A dle testů je navíc lék účinný i proti variantě omikron. „Lék Paxlovid je velkou nadějí. Mechanismus jeho působení je úplně jiný než u vakcín, takže je velká naděje, že bude fungovat proti všem variantám, které se už šíří v populaci, i proti těm, které by mohly vzniknout,“ uvedl pro Český rozhlas Pavel Plevka, virolog a vedoucí výzkumné skupiny strukturní biologie na institutu CEITEC.
Princip léku pak dle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) spočívá ve schopnosti snižovat množení viru SARS-CoV-2 v těle. Konkrétně pak léčivá látka blokuje aktivitu enzymu, jenž virus potřebuje ke své replikaci. Pro zajištění kýženého účinku je třeba užívat lék pravidelně po dvanácti hodinách po dobu pěti dnů, kdy při každém užití člověk polyká celkem tři tablety (dvě tablety tzv. nirmatrelviru a jednu ritonaviru), které společně tvoří právě Paxlovid. Na rozdíl od tzv. monoklonálních protilátek, které byly doposud pacientům podávány za účelem posílení jejich obranného systému, pak paxlovid imunitní reakci nebere v potaz a přímo brání množení viru v těle. České ministerstvo zdravotnictví chce prozatím zajistit na 50 tisíc dávek tohoto léku, první dodávku pak očekává v březnu.
Monoklonální protilátky, které jsou najednou k ničemu
Právě zmiňované monoklonální protilátky přitom ukázaly, jak proměnlivé může být využití podobných přípravků – monoklonální „koktejly“ protilátek jsou totiž (na rozdíl od Paxlovidu) proti variantě koronaviru označované jako omikron neúčinné – a ministerstvo zdravotnictví tak řeší, co s jejich zásobami provést. V nemocnicích je jich totiž k dispozici ještě cca 11 tisíc balení v hodnotě desítek milionů korun. Pacientů, jimž by je ale bylo možné podat, je aktuálně naprosté minimum – přitom některá balení exspirují již letos na jaře. Ministerstvo zdravotnictví dle slov ministra Válka nemůže tyto léky od nemocnic odkoupit, jelikož nemocnice si je nakupovaly samy. „My na to nemáme mechanismus. Buď je odkoupí ty firmy, od kterých jsme je koupili, nebo je odkoupí hmotné rezervy a nabídnou je některým zemím, kde stále převažuje delta – není to v Evropě, ale jsou třeba v Asii – a tam bychom je mohli odprodat,“ vysvětlil. Jaký přesný postup ale bude zvolen, se ukáže teprve po souvisejících jednáních.