O dávné slávě metropole Khmerů svědčí majestátní chrámy v komplexu Angkor Wat. Ovšem proč zanikla?
Úspěšně se rozvíjející stát
Jedná se v podstatě o pohraniční oblast mezi dnešním Thajskem a Kambodžou. Dějiny khmerské říše Angkor (také Kambuja) sahají do období mezi 9. a 15. století po Kr. V této době se mohlo odehrát cokoliv – války, mocenské boje. Co se však doopravdy přihodilo státu s asi 1 milionem obyvatel, který byl podle všeho navíc vojensky velmi dobře vybaven? Také je faktem, že důmyslné zavodňovací a odvodňovací systémy proměnily tuto zemi v zásobárnu rýže pro celou jihovýchodní Asii, a to navzdory tropickému, střídavě vlhkému klimatu.
Co to znamená?
Označení „střídavě vlhké“ znamená, že v takových oblastech panuje klima se střídavě vlhkými a výrazně suchými ročními obdobími – tomu je nutné se přizpůsobit hlavně v zemědělství. Byly nalezeny rezervoáry vody, které dokazují, že obyvatelé Angkoru si toho byli vědomi. Za běžné situace jim zásoby vody pomohly suché období překonat, aniž by docházelo k neúrodě a ke hladomoru.
Rovněž platí pravidlo, že čím výraznější je střídavě vlhký ráz klimatu, tím větší je nebezpečí, že občas nastanou dlouholetá ničivá období sucha, v nichž deště nepřicházejí vůbec, a v jiných letech pak dochází zase ke katastrofálním průtržím mračen.
Letokruhy
Je zajímavé, že nápisy na monumentech Angkor Watu neříkají o takových rozmarech přírody nic. Můžeme se však poučit z rozdílně širokých letokruhů v kmenech prastarých stromů, které tu rostou. Letokruhy slouží krom jiného k určování stáří archeologických vrstev, při němž se přesně datují jednotlivé vzorce struktur v řezu dřevin. Takovéto struktury ale také odrážejí průběh povětrnostních podmínek v tom kterém roce nebo roční době – a mohou tak ukázat kupříkladu na období sucha.
Série velmi tenkých letokruhů svědčí o špatných podmínkách pro růst v prvních třech desetiletích 15. století, které byly zřejmě způsobeny nedostatkem vláhy v období sucha. V roce 1413 došlo navíc ke vpádu siamských vojsk do Angkoru.
Scénář zániku
Období sucha spojená s ekologickými a ekonomickými krizemi, které jsou jejich důsledkem, nejsou v těchto tropických oblastech ničím vzácným. V nedávné době byly spojovány s fenoménem El Niňo. Za normálních okolností ženou pasátové větry teplé vodní masy napříč Pacifikem směrem k pobřeží jihovýchodní Asie, kde následně vlhký vzduch stoupá do větších výšek a je stimulován k vytváření dešťových mraků. Když ale pasátové větry zeslábnou, mořské proudění se obrátí a teplé proudy z východu se ztratí. To se pak ani nedostaví tropické deště v jihovýchodní Asii.
Stala se tedy mohutná říše obětí přírodní katastrofy? Příroda nyní kousek po kousku dobývá Angkor Wat zpět.
