ČESKO – Ačkoliv predikce České národní banky byly ještě na počátku roku poměrně opatrné, naznačovaly, že zdražování v Česku rozhodně jen tak neskončí. Aktuální čísla, jež zveřejnil Český statistický úřad, pak ukazují, že inflace během ledna zrychlila a k dosažení desetiprocentní hranice jí schází pouhá desetina. Růst spotřebitelských cen je tedy aktuálně nejvyšší od roku 1998, přičemž v tomto vývoji velkou roli sehrává zejména skokový nárůst cen energií a pohonných hmot.
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému lednu o téměř deset procent. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 procenta. Největší vliv na výši lednového meziročního indexu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ shrnula Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Ceny bydlení v sobě přitom zahrnují právě ceny energií a vody, které začaly rapidně stoupat na konci loňského roku. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pak konkrétně plyn a elektřina zdražily v průměru o pětinu. Přitom řada lidí má ještě na určitou dobu ceny fixované – právě fixace se ale budou postupně odbourávat a vzrostou i základní cenové indexy. „To, co se stalo v cenách energií, je jen část, jednak nás to čeká a jednak je tam jen ta část těch, co neměli ceny fixované. Jakmile se fixace z tarifů začnou odbourávat, porostou i indexy,“ shrnul Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, ČSÚ.
Zdražování v praktické rovině
Jak pro ČT vysvětlil Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, na rozpočet rodin bude mít zdražování poměrně zásadní dopad, jelikož dojde k navýšení nákladů přibližně o polovinu. „Běžná spotřeba elektřiny znamená zálohově cca 1 000 Kč měsíčně, náklady na vytápění další 2 000 Kč měsíčně, to je v součtu ročně 30-40 tisíc. Nebudeme-li detailně rozlišovat mezi jednotlivými energetickými zdroji, můžeme říct, že všichni zaplatí o polovinu více,“ uvedl přímo. Dodal také, že minimálně v případě plynu (pokud v plynárenství půjde vše dobře) by mohlo dojít ke změnám k lepšímu, a to i vzhledem ke konci topné sezony. Snížení cen plynu by pak mohlo snížit i ceny elektřiny – ačkoliv je pravda, že sami odběratelé mohou příp. snížení cen (ač nikoliv na úroveň, která byla běžná před rokem) čekat až na podzim letošního roku.
Cenová hladina v každém případě roste nejrychleji za posledních 24 let a podle ČSÚ již tempo inflace dokonce vystoupalo nad průměr Evropské unie. A podle odborníků ceny v následujících měsících ještě porostou. „Já si myslím, že ta inflace poroste ještě přes těch deset procent, protože ta srovnávací základna ukazuje, že ceny začaly růst až během dubna a května. Takže do té doby ta srovnávací základna bude hrát pro to, abychom tu desítku překonali,“ uvedl pro ČT Lubomír Lízal, člen vědecké rady Fakulty elektrotechnické ČVUT. Zvyšování cen se přitom týká nejen výdajů na bydlení a dopravu, zdražování se podepisuje i v oblasti potravin, meziročně tak např. cena olejů a tuků vzrostla o téměř 26 %, cena cukru o více jak 20 %, shodně o 16 % podražily brambory a také mléko.
Za celý tento rok pak ČNB čeká inflaci ve výši 8,5 %, přesto se analytici shodují v tom, že tempo zdražování by postupně mělo začít slábnout, zejména pokud se sníží napětí ve výrobních a dodavatelských řetězcích.
