I když se výuka na školách již opět odehrává ve školních lavicích, ne každé dítě do nich zasedlo ve stejné pohodě jako dříve. Dlouhodobá výuka on-line měla dopad nejen na znalosti, ale také na dětskou duši, která je velmi zranitelná a která si nese jizvy mnohdy až do dospělosti. Vztahy se spolužáky se přesunuly z reálného světa do virtuálního prostoru, kde platí jiná pravidla. Informace se zde šíří rychlostí laviny, prim hraje sebeprezentace, při ubližování na dálku rychleji odpadají zábrany. I původně nevinný virtuální vtípek může z jeho autora udělat hrdinu, zatímco z nic netušícího aktéra se stane štvanec. Možná patříte právě k těm rodičům, kteří si kladou otázku, co stalo s vaším dítětem, proč je teď jiné. Následující řádky vás mohou nasměrovat v hledání odpovědi.
Deprese, úzkosti
V době pandemie došlo u dětí a mladistvých k nárůstu úzkostí a depresí. Dlouhodobý pobyt doma neznamenal jen přerušení kontaktů s vrstevníky, ale také mnohem více času stráveného s rodiči. Ve fungujících rodinách toto určitě není na škodu. (I když i zde se bojovalo s ponorkovou nemocí a odháněním mládeže od celodenního vysedávání u mobilů a počítačů). Mnoho dětí se však stávalo svědky neustálých hádek rodičů, často i domácího násilí nebo toho, jak se jejich rodiče pravidelně uklidňují jointem či lahví vodky.
Zatímco dříve měly děti v podobných situacích své záchytné body mimo rodinu, např. spolužáka, trenéra nebo učitele, v době sociální izolace o tuto oporu částečně či úplně přišly. A i když se život pak začal vracet do zajetých kolejí, ne vždy se podařilo ve vztazích navázat tam, kde se přerušily.
Pasivita, přibírání na hmotnosti
Návrat k běžnému životu byl také ve znamení větší pasivity. Mladí lidé si zvykli trávit značnou část dne u displejů, aktivní život jim přestal chybět. Mnozí přibrali na hmotnosti, což se zejména u dívek zpravidla rychle odrazí na sebevědomí a psychice. Jakmile začnou opět chodit do školy a do společnosti, následuje snaha co nejrychleji opět zhubnout. A zde číhá nebezpečí v podobě poruchy příjmu potravy (vznik anorexie či bulimie). Další skutečností je, že někteří mladí lidé se již nevrátili ke svým koníčkům, zejména sportovním aktivitám. Dlouhá pauza znamenala pokles výkonnosti a sebedisciplíny. Přitom je to právě pohyb, který pomáhá psychice vyrovnávat se s problémy.
Šikana na síti
On-line prostředí přineslo skvělou možnost, jak pokračovat nejen ve výuce na dálku, ale také třeba v jazykových kurzech, ve cvičení nebo v logopedii. Na druhou stranu se zde odkryl velmi široký prostor pro rizika – vzestup kyberšikany a kyberkriminality. Ti zdatnější v informačních technologiích měli před ostatními velkou výhodu. Často ji zneužili pro pobavení ostatních. Například se nabourali spolužákovi do účtu na sociálních sítích, přidali jeho jménem komentář nebo zesměšňující fotku, nebo tímto „zpestřili“ výukovou prezentaci samotného učitele. Zatímco ostatní se skvěle baví, většinou se vždy najde oběť, která tiše trpí. I toto může být jeden z důvodů, proč se pak dítě uzavírá do svého světa, nechce vycházet z domu a většinu času tráví u svého tabletu.
Alkohol a drogy
Od vnitřního napětí, obav, pocitu samoty a ztráty sebehodnoty je často jen krok k alkoholu a jiným drogám. Je to způsob, jak problémům na chvíli uniknout a často jediná šance, jak zapadnout aspoň do nějakého kolektivu. A je přece „in“ být „cool“. Navíc, pokud se dítě pohybuje v prostředí, kde se jedná o běžnou součást životního stylu, pak nástup na tuto cestu je velmi rychlý.
Může vás zajímat:
