Vlci nikdy nebyli lidem lhostejní. Jak víme, byli dokonce hlavními hrdiny mnohých pověstí a pověr, které vznikaly od nejstarších dob lidstva.
Vlk a jeho život
Vlk obecný je zástupce čeledi psovitých. Ve volné přírodě žije vlků stále méně. Jsou také celá staletí loveni, částečně proto, že se jich lidé bojí – ačkoliv útoky vlků na člověka jsou velice vzácné.
Vlci žijí v rodinných skupinách. Říká se jim smečky a tvoří je 8 až 12 jedinců, ale některé mohou mít až 20 členů. Každá smečka má vůdce, nazývaného alfa vlk – může to být samec i samice. Vlci se páří ke konci zimy a mají různý počet mláďat – 2 až 10. Matce pomáhají s péčí o mláďata i ostatní samice ve smečce.
Vlci při lovu kořisti spolupracují. Jelikož loví společně, dokáží uštvat a zabít i zvířata mnohem větší než jsou sami, kupříkladu losa nebo soba. Také loví malé živočichy, jako jsou bobři, zajíci či králíci. Hledají kořist pomocí citlivého čichu a sluchu.
V přírodě dnes žije méně než 100 vlků rudohnědých. Jsou menší než vlk obecný a žijí jen v Severní Karolíně v USA. Loví převážně myši, králíky a zajíce, ale nepohrdnou ani bobulemi a hmyzem.
Prokletý vlk
Zřejmě nejrozšířenějším obrazem vlka v pověstech je obraz lupiče, nebezpečného pro člověka i dobytek. Křesťanství pak přineslo názor, že ďábel na sebe bere právě podobu vlka, když přichází na zem. Vlk se stal po staletí prokletým zvířetem.
Ovládnout vlky a dosáhnout, aby někoho poslouchali, se považovalo za čarodějnictví. Lidé věřili, že jsou muži, kteří dokáží vnutit svoji vůli těmto šelmám a říkali jim „vůdci vlků“. Tito muži žili mimo vesnici, nejčastěji to měli být samotářští uhlíři nebo pastýři.
Vlkodlaci naháněli ještě větší hrůzu – to byli lidé, odsouzení k bloudění nocí ve vlčí podobě. Byli to podle ostatních zaprodanci ďábla. Ovšem víra, že se člověk může proměnit ve vlka, se nerozšířila jen mezi prostými lidmi. Ještě v 17. století považovali tuto proměnu za možnou i někteří vědci. Bohužel se vyskytovali lidé postižení zvláštním druhem psychické choroby, většinou vyvolané hladem. Pokládali se za vlky a dostávali se do stavu nepříčetné zuřivosti. Takto se prolínala skutečnost s výmysly a vznikaly legendy a pověry.
Vlčí děti
Po celém světě je znám fenomén takzvaných „vlčích dětí“. Kupříkladu Ramu – vlčí chlapec, měl být dítětem, jehož vychovali vlci. Byl zatím posledním ze série opuštěných, zanedbaných dětí, které se vzrušení reportéři snažili podstrčit světu jako „vlčí dítě“. Všechny tyto děti byly ale bez výjimky mentálně zaostalé a jejich spojení s vlky opravdu existovalo pouze ve fantazii některých lidí.
Zachraňme vlky
V západní a střední Evropě vlci téměř vymizeli, protože je po staletí lidé nemilosrdně pronásledovali. Někteří lidé se jim v současné době ale přece jen pokusili pomoci, protože si uvědomují, jak důležitou úlohu hrají při udržování rovnováhy v přírodě. Vlci nebyli zodpovědní za všechno to zlo, ze kterého je obviňovali. Díky pozorování vlků žijících v přirozeném prostředí se lidé učí vážit si těchto příliš často v historii očerňovaných zvířat.
