Antropologové se většinou shodují v tom, že amazonští indiáni jsou potomci obyvatelstva, které přišlo v době ledové Beringovým průlivem z Mongolska. V té době byl totiž průliv zamrzlý a tvořil úžinu, širokou více než tisíc kilometrů (40 tisíc – 20 tisíc př. Kr.). Tito lidé se usadili v Americe, protože tento světadíl byl zřejmě neobydlený. Brazílie se pravděpodobně zalidnila mnohem později.
Osídlování
Původ nejstarší kostry člověka Sambaqui, objevené v této oblasti, se datuje do doby 14 tisíc př. Kr. V průběhu druhého tisíciletí př. Kr. na západní pobřeží Jižní Ameriky připluli na prámech hnaných rovníkovým protiproudem, který protíná od západu na východ Tichý oceán, lidé především z Melanésie. Rozbory krevních skupin lidstva na naší planetě, srovnávací studie jazyků, nalezené nástroje a předměty, tyto domněnky potvrdily. Severní stěhování z Mongolska ale bylo zřejmě mnohem významnější než druhá vlna.
Objevení a dobývání
Objevení Brazílie v roce 1500 se přisuzuje Portugalci jménem Pedro Alvares Cabral. Portugalští osadníci se tu usadili v 16. století a zemi nazvali Braxil podle stromu, ze kterého získávali načervenalou hmotu. Francouzi, Angličané a Holanďané se zde také pokoušeli usadil, ale byli vyhnáni. V 17. století začali osadníci dovážet černochy pro práci na plantážích – Afričané byli silnější a odolnější než indiáni. Jezuité se pokoušeli dovézt s křesťanstvím i západní civilizaci, ale v Amazonii to bylo velmi obtížné.
Prvním průzkumníkem Amazonie byl Francisco de Orellana. Velkou řeku pojmenoval Amazonka na památku bitvy proti kmenu válečníků s dlouhými vlasy, které Evropané považovali zprvu za ženy, a kteří jim připomínali z mytologie známé Amazonky. V té době přitahovala zvědavost cestovatelů pouze exotičnost a jejich hlavním cílem bylo nejčastěji získání ohromného bohatství, které v sobě Nový svět skrýval.
Bezohlední dobrodruzi bez váhání pronikali do „zeleného pekla“ a hledali vzácné dřeviny, zlato a smaragdy. Od počátku 17. století vydrancovali, pozabíjeli a zotročili desítky kmenů. K tomuto strašlivému řádění se přidaly epidemie a stovky kmenů vymřely. Výstavba transkontinentální dráhy a těžba v nových dolech byla později příčinou vyhynutí celých kmenů.
Amazonští indiáni dnes
V posledních letech jsou pod větší ochranou. Na jejich obranu byly vytvořeny národní parky. I přes dobrou vůli svých obránci však indiáni postupně ztrácejí svoji identitu. Těžce se přizpůsobují novému způsobu života, který je jim diktován.
I ve chvíli, kdy ještě neznáme ani všechny zdejší kmeny, je celá tato civilizace pravděpodobně odsouzena k zániku. Před několika lety byly objeveny další kmeny, které za stovky let kolonizace nikdy neviděly bělocha.
