ČESKO – Sotva si Evropa začala „zvykat“ na rapidní nárůst cen energií, musí se vypořádat s další výzvou – růstem cen pohonných hmot. Ty se začaly skokově navyšovat záhy poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu, tedy již v závěru února. V Česku pak ceny nafty a benzinu již v březnu přesahovaly 40 korun za litr, v některých případech dokonce dosahovaly ke 45 Kč/litr. Vzhledem k tomu, že nejen běžní řidiči, ale především dopravci od té doby volají po nějakém „řešení“ situace, rozhodla vláda tento týden ve středu o snížení spotřební daně na pohonné hmoty a zároveň představila balík novel, které by se do cen pohonných hmot měly také příznivě promítnout. Jak ale naznačují následné reakce, vládní kroky jsou spíše symbolické, než aby situaci skutečně nějak řešily…
Opatření tak nějak „naoko“
Ve středu vláda rozhodla o snížení spotřební daně v případě pohonných hmot, a to o 1 korunu a 50 haléřů (aktuálně se z litru benzinu odvádí daň 12,84 koruny a z litru nafty 9,95 koruny). „Pomůže to všem občanům, kteří potřebují jezdit autem, i všem dopravcům. Toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině,“ vysvětlil premiér Petr Fiala. Kromě toho vláda sestavila návrh – resp. určitý balíček novel zákonů, jež byly upraveny v reakci na růst cen pohonných hmot – zahrnující např. zrušení povinného přimíchávání bioložky do pohonných hmot, zrušena by mohla být také silniční daň pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Vše (a to včetně snížení spotřební daně) by však v platnost mělo vejít až od června (vše ale ještě musí schválit Parlament).
Není tedy divu, že k řešení, k němuž se česká vláda uchýlila, je řada lidí skeptická – např. dopravcům dle jejich slov avizované kroky nijak zásadně nepomohou – navíc se ohrazují proti tomu, že snížení spotřební daně má být jen dočasné. Rezervovaně se k plánovaným opatřením staví i mnozí analytici, dle některých z nich totiž hrozí, že v důsledku si čerpací stanice zvýší marže. Vláda sice v tomto kontextu oznámila, že také zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot, ani to však odborníci nepovažují za ideální řešení. Tento krok by totiž mohl negativně ovlivnit trh, resp. konkurenční prostředí.
Pomůže 3% snížení cen?
Podle analytika Dušana Jilčíka jsou tedy kroky vlády spíše symbolické a dochází k nim víceméně v reakci na kroky vlád okolních států. Například Maďarsko zastropovalo nejen ceny pohonných hmot, ale i potravin, což však dle odborníků situaci v komplexním měřítku nijak nepomůže. Že by ale čeští řidiči nějak významně pocítili pozitivní dopady plánovaných vládních opatření, to si Jilčík nemyslí. „Těch 1,5 koruny jako snížení spotřební daně je spíš gesto, nikomu to moc nepomůže, jsou to 3 % z celkové ceny. Oddálení záloh na silniční daň pomoci může, ale i to bude muset vláda ještě víc kompenzovat dopravcům. Co se týká bioložek, tam nelze čekat žádné změny, vláda ruší jen tu povinnost. Lidé nemají šanci to nějak na čerpacích stanicích pocítit,“ shrnul. Dle jeho slov je přitom možné, že se situace na trhu s pohonnými hmotami do počátku června, kdy by měla vládní opatření vstoupit v platnost, ještě zhorší. Může totiž dojít k dalšímu razantnímu zvýšení cen ropy na světových trzích.
Jak ale Jilčík vysvětlil, regulace cen ze strany státu má smysl jen ve skutečně mimořádných situacích – ničím takovým však zdražení pohonných hmot v průměru o 30 % není. Navíc pokud by byly ceny zastropovány a mělo dojít k nějakým kompenzacím, muselo by se to promítnout do výše daní.
