Po dlouhých jedenácti letech dnes večer přivítá Jan Kraus svého kolegu, oblíbeného Marka Vašuta, který mezi českými herci vyniká svojí elegancí a šmrncem.
Marek Vašut okamžitě zaujme i červeným kapesníčkem v kapsičce saka. „To víš, stará škola,“ komentuje svůj styl se smíchem herec. „Já jsem takovéto věci sál s mateřským mlékem. Dokonce si ho sám čechrám a můžu ti dát lekci,“ říká. Sám se už zdokonalil v několika možných úpravách kapesníčku, včetně svého nejoblíbenějšího. „Vždyť já jsem měl i módní salon,“ připomíná oblíbený herec své čtyřleté podnikání v oblasti módy i to, že v devadesátkách zkoušel podnikat každý. „A skoro všichni herci jsme zkrachovali. Tedy ne všichni, já jsem odešel s černou nulou.“
Dnes už je prý jeho pověstný zápal pro módu také dost utlumený. „To jsou už jen takové dozvuky,“ dodává a raději přejde k slavnostnímu předání dárku pro svého hostitele, neboť před jedenácti lety, kdy byl jeho hostem naposledy, mu prý nic nepřinesl. „Přinesl jsem ti tričko, ale s posláním. To se myslím k duchu tohoto pořadu báječně hodí – je tam citát, dámy a pánové, podle mě proroka biblických rozměrů dvacátého století, George Orwella, který zní: Jestliže svoboda slova vůbec něco znamená, potom je to právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet,“ cituje. „Snažme se o to, určitě také nejsi z novodobé cenzury nadšen,“ předá svůj dar Janu Krausovi, který stáčí řeč na to, čím si kdo dělá radost za dobře odvedenou práci.
Marek nenechá diváky dlouho na pochybách a jednoznačně se přizná že pro něj je to víno neboli mléko starců. „Jsem gurmet, když na to přijde,“ přiznává s tím, že si ale vůbec nevaří. „Mám spoustu kamarádů, kteří vynikajícím způsobem vaří, já to rád sním, ale sám si udělám dobrý chleba s máslem nebo se sádlem, troška cibule nebo hořčice…“ popisuje a pokračuje ve vykreslování toho, jak při konzumaci postupovat co nejúsporněji, aby člověk, pokud možno, zašpinil co nejméně nádobí.
Zdroj TV Prima
