Vysoko nad útesy poblíž kubánské vesnice San Juan se tyčí stará, napůl rozpadlá strážní věž, která kdysi sloužila jako strategicky důležité předsunuté vojenské stanoviště. Avšak už více než sto let nikdo nenašel odvahu projít jejím vchodem, protože věž se stala dějištěm bizarních událostí, které dosud nikdo nedokázal vysvětlit.
Zbořený chrám
Roku 1859 nechali vládní inženýři strhnout nedaleký starý chrám, aby jeho kameny použili jako materiál pro stavbu strážní věže u San Juanu. Když se stavební dělníci dozvěděli, odkud kameny pocházejí, odmítli dále pracovat. Báli se, že znesvěcení chrámu přivodí velké neštěstí – a tak byli dostavbou věže pověřeni vojáci.
Po dokončení vystoupil jednoho večera roku 1860 na věž první strážný. Ovšem za několik hodin po nástupu do služby ho vojenská hlídka nalezla nedaleko věže skrčeného pod keřem a napůl šíleného strachem. Vypověděl pak, že ho všude pronásledovalo cosi jako „stín“.
Zmizení
Následujícího večera byl na hlídku poslán další voják. Druhý den ráno mělo proběhnout střídání stráží, ale nový strážný ještě před věží zakopl o pušku, která patřila jeho předchůdci. Vše nasvědčovalo tomu, že zbraň byla použita. Její majitel ale beze stopy zmizel. Prozatím se počítalo s tím, že dezertoval. Během následujících týdnů však beze stopy zmizelo stejným způsobem šest dalších strážných a zanedlouho byli již všichni vojáci přesvědčeni, že se ve věži odehrává cosi podivného. Důstojníci pak ani pod hrozbou vojenského soudu nedokázali nikoho přimět, aby tam držel hlídku.
V posádkovém městě Manzanillo bylo nakonec rozhodnuto vyslat sem důstojníka, aby případy prozkoumal. Kapitán Manolo Herez se odebral do věže, ale nezjistil nic mimořádného. Sestavil hlídkový oddíl, tvořený výhradně poddůstojníky – ten držel šest po sobě následujících nocí stráž v lesíku vedle věže. Nic zvláštního se během jejich služby nepřihodilo.
Tajemné světlo
Den před svým návratem do Manzanilla se Herez rozhodl, že stráví ještě jednu noc v blízkosti věže, kam se vydal s dalšími třemi muži. Pod stromy si udělali tábor a rozdělili hlídky. Kolem třetí hodiny v noci Herez viděl, jak strážný opustil věž. V jasném měsíčním světle bylo vše zřetelně vidět. Znenadání zpozoroval, jak se něco, co později označil za tmavou skvrnu, oddělilo od stěny, sklouzlo na záda strážného a sledovalo ho, když se vracel do věže. Než stačil Herez cokoliv udělat, zahlédl ve věži neurčité světlo, jehož intenzita stále sílila. Nato zaslechl tupé třesknutí a světlo zmizelo.
Herez a jeho muži hned vběhli do věže, kterou ovšem našli zcela prázdnou. Strážný se rozplynul ve vzduchu, jen bylo ve věži cítit zápach střelného prachu.
Všichni členové hlídky při výslechu přísahali, že strážný nemohl rozhodně opustit nepozorovaně věž. Vyšetřovací komise, která byla ustanovena, dospěla k šalamounskému rozhodnutí: šlo o smrt způsobenou neznámými okolnostmi.
Chátrající věž
To vše však vedlo k tomu, že armáda přestala věž používat. Asi osm set metrů od této stavby bylo později zřízeno mobilní pozorovací stanoviště.
V okolí kolují fámy o zvláštních světlech a tajuplných pohybech ve věži a nikdo se sem neodváží vstoupit. Kubánské vojenské letectvo sice plánovalo vybudovat v místě věže radarovou stanici, tento projekt však byl nakonec pozastaven.
