Spoření na penzi se státním příspěvkem má sjednáno téměř polovina našich obyvatel. Je tedy docela užitečné vědět, co se stane, když jeho majitel zemře. „Penzijko“ má totiž tu výhodu, že nemusí jít nutně do dědického řízení. Jak je to v takovém případě s jeho výplatou? Bude se státními příspěvky, nebo bez?
Jaké penzijko máte
Záleží, kdy jste uzavřeli smlouvu. Pokud jste ji uzavřeli do konce r. 2012, sjednali jste si penzijní připojištění (dále jen PP). Po tomto datu smlouvy sjednávaly doplňkové penzijní spoření (dále DPS). Vláda tehdy totiž zavedla důchodovou reformu, v rámci níž se z dosavadního PP staly transformované fondy, které nyní dobíhají. Stále tedy řádně fungují, ale nepřibírají nové zájemce. Od r. 2013 si můžete sjednat DPS, tedy účastnické fondy. Pokud splníte smluvní podmínky, máte u obou druhů tzv. penzijka nárok státní příspěvek.
Kdy peníze nejdou do dědického řízení
Pro případ úmrtí je u penzijka obvyklé stanovit si tzv. oprávněnou osobu (u PP) či osobu určenou (u DPS). Oprávněných, resp. určených, osob může střadatel určit i více, přičemž musí určit procentuální podíl každé z nich. Tímto jsou pak peníze po smrti majitele penzijka vyplaceny přímo této osobě, resp. osobám. Nejdou tedy do mnohdy zdlouhavého dědického řízení, které navíc spolkne i nezanedbatelnou částku na odměnu notáře.
Výplata se státním příspěvkem, nebo bez?
Oprávněná či určená osoba bývá často nemile překvapena, když zjistí, že v rámci výplaty nedostala státní příspěvky. Nárok na ně totiž není vždy. V případě PP je nárok na vyplacení státních příspěvků tehdy, pokud je u něj sjednaná tzv. pozůstalostní penze a pokud jsou zároveň splněny veškeré podmínky příslušného penzijního plánu (zemřelý se za svého života dožil alespoň 60 let a spořil alespoň 3 roky penzijního plánu). Pokud pozůstalostní penze nebyla sjednána, má oprávněná osoba nárok pouze na odbytné, tedy naspořenou sumu bez státních příspěvků.
V případě DPS je rovněž potřeba splnit podmínky penzijního plánu (dožití minimálně 60 let a spoření alespoň 5 let). Jestliže zemřelý již z DPS pobíral pravidelnou penzi, určená osoba dostane zbytek, tedy nevyplacenou část. V opačném případě má určená osoba opět nárok pouze na odbytné, tedy státní příspěvky nedostane.
Kdy jde spoření na penzi do dědictví
Jestliže ovšem zemřelý určenou, resp. oprávněnou, osobu nestanovil, stane se penzijko předmětem dědického řízení. Pro pozůstalé to znamená, že informují notáře o existenci smlouvy o PP nebo DPSP. U PP má dědic (resp. dědici) nárok na výplatu celé částky včetně státních příspěvků, pokud byla sjednána pozůstalostní penze a zemřelý za svého života splnil všechny podmínky pro její získání. V opačném případě má dědic nárok pouze na již zmíněné odbytné, tedy naspořenou částku bez státních příspěvků.
U DPS má dědic má nárok na výplatu celé částky včetně státních příspěvků, jestliže zemřelý splnil za svého života podmínky pro její výplatu (dožití minimálně 60 let a spoření alespoň 5 let). Pokud zemřelý podmínky nesplnil, pak má dědic opět nárok pouze na odbytné.
Může vás zajímat:
Jak jsou vklady klientů zabezpečeny pro případný pád banky. Kolik je limit a kdy můžete dostat více
